1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Ozeášovi synu Bérovu za dnù Uziáše, Jotama, Achasa, Ezechiáše, králù Judských, a za dnù Jeroboáma syna Joasova, krále Izraelského. 2 Když Hospodin zaèal mluviti k Ozeášovi, øekl Hospodin Ozeášovi: Jdi, pojmi sobì ženu smilnou, a dìti z smilstva; nebo nestydatì smilnìci tato zemì, odvrátila se od Hospodina. 3 A tak šel a pojal Gomeru, dceru Diblaimskou, kterážto poèala a porodila jemu syna. 4 Tedy øekl jemu Hospodin: Nazoviž jméno jeho Jezreel; nebo po malém èasu já vyhledávati budu krve Jezreel na domu Jéhu, a pøestati káži království domu toho. 5 I stane se v ten den, že polámi luèištì Izraelovo v údolí Jezreel. 6 Opìt poèala znovu a porodila dceru. I øekl jemu: Nazov jméno její Lorucháma; nebo již více neslituji se nad domem Izraelským, abych jim co prominouti mìl. 7 Ale nad domem Judským se slituji, a vysvobodím je skrze Hospodina Boha jejich; nebo nevysvobodím jich luèištìm a meèem, ani bojem, koòmi neb jezdci. 8 Potom ostavivši Loruchámu, opìt poèala a porodila syna. 9 I øekl: Nazov jméno jeho Loammi; nebo vy nejste lid mùj, a já také nebudu váš. 10 A však bude poèet synù Izraelských jako písku moøského, kterýž ani zmìøen, ani seèten býti nemùže. A stane se, že místo toho, kdež øeèeno jim bylo: Nejste vy lid mùj, øeèeno jim bude: Synové Boha silného a živého jste. 11 I budou shromáždìni synové Judští a synové Izraelští spolu, a ustanovíce nad sebou hlavu jednu, vyjdou z této zemì, aèkoli veliký bude den Jezreel.