Micheáš
1
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Micheášovi Moraštickému za dnù Jotama, Achasa a Ezechiáše králù Judských, kteréž u vidìní slyšel o Samaøí a Jeruzalému. Slyšte všickni lidé napoøád, pozoruj zemì, i což na ní jest, a nechꜜ jest Panovník Hospodin proti vám svìdkem, Panovník z chrámu svatosti své. Nebo aj, Hospodin vyjde z místa svého, a sstoupì, šlapati bude po vysokostech zemì. I budou se rozplývati hory pod ním, a údolé se roztrhovati, tak jako vosk od ohnì, a jako vody mající spád dolù, A to všecko pro Jákobovo zpronevìøení, a pro høíchy domu Izraelského. Kdo jest pøíèina zpronevìøení Jákobova? Zdali ne Samaøí? A kdo výsostí Judských: Zdali ne Jeruzalém? Protož obrátím Samaøí v hromadu rumu, k štípení vinic, a svalím do údolí kamení její, i základy její odkryji. A všecky rytiny její ztluèeny budou, i všickni darové její ohnìm spáleni, a všecky modly její obrátím v pustinu. Nebo ze mzdy nevìstèí toho nashromáždila, protož se zase ke mzdì nevìstèí to navrátí. Nad èímž kvíliti a naøíkati budu, chodì svleèený a nahý, vydám se v naøíkání jako drakové, a v kvílení jako mladé sovy, Proto že zneduživìla od ran svých, a že pøišlo to až k Judovi, dosáhlo až k bránì lidu mého, až do Jeruzaléma. 10 Neoznamujtež v Gát, aniž hned plaète; v domì Ofra v prachu se válej. 11 Ty, kteráž bydlíš v Safir, zajdi, obnaženou majíc hanbu. Nevyjdeꜜ ta, kteráž bydlí v Zaanan pro kvílení v Betezel, od vás maje živnost svou. 12 Bude, pravím, bolestiti pro dobré vìci obyvatelkynì Marót, proto že sstoupí zlé od Hospodina až do brány Jeruzalémské. 13 Zapøáhni do vozu rychlé konì, obyvatelkynì Lachis, kteráž jsi pùvod høícha dceøi Sionské; nebo v tobì nalezena jsou pøestoupení Izraelova. 14 Protož pošleš dary své s Morešet v Gát; domové Achzib zklamají krále Izraelské. 15 Ó obyvatelkynì Maresa, i tobìꜜ tudíž pøivedu dìdice; až do Adulam pøijde, k slávì Izraelské. 16 Uèiniž sobì lysinu, a ohol se pro syny rozkoší svých; rozšiø lysinu svou jako orlice, nebo stìhují se od tebe.