Sofonjáš
1
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Sofoniášovi synu Chusi, syna Godoliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za dnù Joziáše syna Amonova, krále Judského. Zajisté že sklidím všecko se svrchku té zemì, praví Hospodin. Sklidím lidi i hovada, sklidím ptactvo nebeské i ryby moøské, i pohoršení s bezbožnými; vypléním, pravím, lidi se svrchku této zemì, praví Hospodin. Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i knìží jeho s jich pomocníky, I ty, kteøíž se klanìjí na støechách vojsku nebeskému, i ty, kteøíž klanìjíce se, pøisahají skrze Hospodina, i ty, kteøíž pøisahají skrze Melecha svého. I ty, kteøíž zpìt odcházejí, aby nenásledovali Hospodina, a kteøíž nehledají Hospodina, aniž se ho dotazují. Umlkni pøed oblíèejem Panovníka Hospodina, nebo blízký jest den Hospodinùv; pøistrojil zajisté Hospodin obìt, povolal pozvaných svých. I stane se v den obìti Hospodinovy, že navštívím knížata a syny královy i všecky, kteøíž se obláèejí v roucho cizozemcù. Navštívím v ten den i každého, kterýž vskakuje na prah, kteøíž naplòují dùm pánù svých nátiskem a lstí. 10 I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas køiku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a tøeskot veliký od pahrbkù. 11 Kvìlte vy, kteøíž bydlíte u vnitøku; nebo vyhlazen bude všecken obor kupcù, vyplénìni budou všickni snášející støíbro. 12 I stane se v ten èas, že pøehledávati budu Jeruzalém s lucernami, a navštívím muže, kteøíž ulnuli v kvasnicích svých, kteøíž øíkají v srdci svém: Neèiniꜜ dobøe Hospodin, aniž zle èiní. 13 Nebo pøijde statek jejich na rozchvátání, a domové jejich na zpuštìní. Stavìjí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štìpují vinice, ale nebudou píti vína z nich. 14 Blízký jest den Hospodinùv veliký, blízký jest a rychlý velmi zvuk dne Hospodinova, tuꜜ hoøce køièeti bude udatný. 15 Den rozhnìvání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštìní a to hrozného, den temnosti a mraèna, den oblaku a mrákoty, 16 Den trouby a troubení proti mìstùm hrazeným, a proti úhlùm vysokým, 17 V nìmž úzkostmi sevru lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhøešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a tìla jejich jako lejna. 18 Ani støíbro jejich, ani zlato jejich nebude jich moci vytrhnouti v den rozhnìvání Hospodinova; nebo ohnìm horlivosti jeho sehlcena bude tato všecka zemì, proto že konec jistì rychlý uèiní všechnìm obyvatelùm zemì.