1 Duch Panovníka Hospodina jest nade mnou, proto že pomazal mne Hospodin, abych kázal evangelium tichým. Poslal mne, abych uvázal rány skroušených srdcem, abych vyhlásil jatým svobodu, a vìzòùm otevøení žaláøe, 2 Abych vyhlásil léto milostivé Hospodinovo, a den pomsty Boha našeho, abych tìšil všecky kvílící, 3 Abych zpùsobil radost kvílícím Sionským, a dal jim okrasu místo popela, olej veselé místo smutku, odìv chvály místo ducha sevøeného. I nazvání budou stromové spravedlnosti, štípení Hospodinovo, abych oslavován byl. 4 Tedy vzdìlají pustiny starodávní, pouštì staré spraví, a obnoví mìsta zpuštìná, pustá po mnohé národy. 5 Nebo postaví se cizozemci, a pásti budou stáda vaše, a synové cizozemcù oráèi vaši a vinaøi vaši budou. 6 Vy pak knìží Hospodinovi nazváni budete, služebníci Boha našeho slouti budete, zboží pohanù užívati budete, a v slávì jejich zvýšeni budete. 7 Za dvojnásobní zahanbení vaše a pohanìní prozpìvovati budete, z podílu jejich a v zemi jejich dvojnásobní dìdictví obdržíte, a tak veselé vìèné míti budete. 8 Já zajisté Hospodin miluji soud, a nenávidím loupeže pøi obìti, a protož zpùsobím, aby skutkové jejich dáli se v pravdì, a smlouvu vìènou s nimi uèiním. 9 I vejdeꜜ v známost mezi pohany símì jejich, a potomci jejich u prostøed národù. Všickni, kteøíž je uzøí, poznají je, že jsou símì, jemuž požehnal Hospodin. 10 Velice se budu radovati v Hospodinu, a plésati bude duše má v Bohu mém; nebo mne oblékl v roucho spasení, a pláštìm spravedlnosti pøiodìl mne jako ženicha, kterýž se strojí ozdobnì, a jako nevìstu okrašlující se ozdobami svými. 11 Nebo jakož zemì vydává zrostlinu svou, a jakož zahrada símì své vyvodí, tak Panovník Hospodin vyvede spravedlnost a chválu pøede všemi národy.