4
I stalo se, když již všecken národ pøešel Jordán, (nebo byl øekl Hospodin k Jozue, øka: Vezmìte sobì z lidu dvanácte mužù, po jednom muži z každého pokolení, A pøikažte jim, økouce: Vezmìte sobì odsud z prostøed Jordánu, s místa, na nìmž stály nohy knìžské nepohnutì, dvanácte kamenù, a vyneste je s sebou, a sklaïte v ležení, v kterémž pøes tuto noc pozùstanete), Že povolav Jozue dvanácti mužù, kteréž k tomu zøídil z synù Izraelských, po jednom muži z každého pokolení, I øekl jim Jozue: Jdìte pøed truhlou Hospodina Boha svého do prostøed Jordánu a vezmìte sobì každý kámen jeden na rameno své, vedlé poètu pokolení synù Izraelských, Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otcù svých, økouce: K èemu jsou vám ti kamenové? Odpovíte jim, že se rozdìlily vody Jordánské pøed truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla pøes Jordán, rozdìlily se vody Jordánské), i zùstávají kamenové tito na památku synùm Izraelským až na vìky. I uèinili synové Izraelští tak, jakž pøikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenù z prostøedku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé poètu pokolení synù Izraelských, a pøinesli je s sebou na první stanovištì, a tu je složili. Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenù u prostøed Jordánu na místì, kdež stály nohy knìží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne. 10 Knìží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostøed Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž pøikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl pøikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a pøešli. 11 Když pak již pøešel všecken lid, pøešla také truhla Hospodinova i knìží, an lid na to hledí. 12 Pøešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zpoøádaní pøed syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš. 13 Okolo ètyøidcíti tisícù odìných bojovníkù šlo pøed Hospodinem k boji na roviny Jericha. 14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue pøed oèima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho. 15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, øka: 16 Pøikaž knìžím, kteøíž nesou truhlu svìdectví, aꜜ vystoupí z Jordánu. 17 I pøikázal Jozue knìžím, øka: Vystupte z Jordánu. 18 Když pak vystupovali knìží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostøed Jordánu, jakž jen vytrhli knìží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly pøedce jako i prvé ve všech bøezích svých. 19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne mìsíce prvního, položili se v Galgala k stranì východní Jericha; 20 A dvanácte kamenù tìch, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala. 21 A mluvil k synùm Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otcù svých, økouce: Co ti kamenové znamenají? 22 Oznámíte synùm svým a díte: Po suše pøešel Izrael Jordán tento. 23 Nebo vysušil Hospodin Bùh váš vody Jordánské pøed tváøí vaší, až jste pøešli, jakož uèinil Hospodin Bùh váš moøi Rudému, kteréž vysušil pøed tváøí naší, až jsme pøešli, 24 Aby poznali všickni národové zemì ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.