7
Tento pak bude øád obìti za provinìní; svatá svatých jest. Na kterémž místì zabijí se obìt zápalná, na témž zabijí i obìt za vinu, a pokropí krví její oltáøe svrchu vùkol. Všecken pak tuk její obìtovati bude z ní, ocas i tuk støeva pøikrývající. Též obì dvì ledvinky s tukem, kterýž jest na nich i na slabinách; a branici, kteráž jest na jatrách, s ledvinkami odejme. I bude páliti to knìz na oltáøi v obìt ohnivou Hospodinu; obìt za provinìní jest. Všeliký pohlaví mužského mezi knìžími jísti bude ji, na místì svatém jedena bude; svatá svatých jest. Jakož obìt za høích, tak obìt za vinu, jednostejné právo míti budou; knìzi, kterýž by ho oèišꜜoval, pøináležeti bude. Knìzi pak, kterýž by nìèí obìt zápalnou obìtoval, kùže té obìti zápalné, kterouž obìtoval, pøináležeti bude. Nadto všeliká obìt suchá, kteráž v peci peèena bude, a všecko, což na pánvici aneb v kotlíku strojeno bude, knìzi, kterýž to obìtuje, pøináležeti bude. 10 Tolikéž všeliká obìt suchá olejem zadìlaná aneb upražená, všechnìm synùm Aronovým pøináležeti bude, a to jednomu jako druhému. 11 Tento pak bude øád obìti pokojné, kterouž by obìtoval Hospodinu: 12 Jestliže by ji obìtoval v obìti chvály, tedy obìtovati bude v obìt chvály koláèe nekvašené, olejem zadìlané a oplatky nekvašené, olejem pomazané a mouku bìlnou smaženou, s tìmi koláèi olejem zadìlanými. 13 Mimo ty koláèe také chléb kvašený obìtovati bude obìt svou, v obìt chvály pokojných obìtí svých. 14 A budeꜜ obìtovati z nìho jeden pecník, ze vší té obìti Hospodinu obìt ku pozdvižení, a ten pøináležeti bude tomu knìzi, kterýž kropil krví té obìti pokojné. 15 Maso pak obìt, z té obìti chvály, jenž jest obìt pokojná, v den obìtování jejího jedeno bude, aniž co zùstane z nìho do jitra. 16 Jestliže by pak z slibu aneb z dobré vùle obìtoval obìt svou, tolikéž v den obìtování jejího jedena bude; a jestliže by co zùstalo z toho, tedy na druhý den jísti se bude. 17 Jestliže by pak co masa z té obìti zùstalo do tøetího dne, ohnìm spáleno bude. 18 Pakli by kdo pøedce jedl maso obìti pokojné dne tøetího, nebudeꜜ pøíjemný ten, kterýž ji obìtoval, aniž pøijata bude, ale ohavnost bude, a kdož by koli jedl je, ponese nepravost svou. 19 Též maso, kteréž by se dotklo nìèeho neèistého, nebude jedeno, ale ohnìm spáleno bude; maso pak jiné, kdož by koli èistý byl, bude moci jísti. 20 Nebo èlovìk, kterýž by jedl maso z obìti pokojné, kteráž jest Hospodinu obìtována, a byl by poškvrnìný: tedy vyhlazen bude èlovìk ten z lidu svého. 21 A kdož by se dotkl nìèeho neèistého, buïto neèistoty èlovìka, buï hovada neèistého aneb všeliké ohavnosti neèisté, a jedl by maso z obìti pokojné, kteráž jest Hospodinu posvìcena: tedy vyhlazen bude èlovìk ten z lidu svého. 22 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, øka: 23 Mluv k synùm Izraelským a rci jim: Žádného tuku z vola, aneb z ovce, aneb z kozy nebudete jísti. 24 Aèkoli tuk mrtvého a tuk udáveného hovada mùže užíván býti k všeliké potøebì, ale jísti ho nikoli nebudete. 25 Nebo kdož by koli jedl tuk z hovada, kteréž obìtovati bude èlovìk v obìt ohnivou Hospodinu, vyhlazen bude èlovìk ten, kterýž jedl, z lidu svého. 26 Tolikéž krve žádné jísti nebudete ve všech pøíbytcích svých, buï z ptactva, buï z hovada. 27 Všeliký èlovìk, kterýž by jedl jakou krev, vyhlazen bude z lidu svého. 28 Mluvil opìt Hospodin k Mojžíšovi, øka: 29 Mluv k synùm Izraelským a rci: Kdož by obìtoval obìt svou pokojnou Hospodinu, on sám pøinese obìt svou Hospodinu z obìtí pokojných svých. 30 Ruce jeho obìtovati budou obìt ohnivou Hospodinu. Tuk s hrudím pøinese, a hrudí aby bylo v obìt sem i tam obracení pøed Hospodinem. 31 Páliti pak bude knìz tuk na oltáøi, ale hrudí to zùstane Aronovi i synùm jeho. 32 A plece pravé dáte knìzi ku pozdvižení z obìtí pokojných vašich. 33 Kdožkoli z synù Aronových obìtovati bude krev obìtí pokojných a tuk, tomu se dostane plece pravé na díl jeho. 34 Nebo hrudí sem i tam obracení a plece vzhùru pozdvižení vzal jsem od synù Izraelských z obìtí pokojných jejich, a dal jsem je Aronovi knìzi i synùm jeho právem vìèným od synù Izraelských. 35 Toꜜ jest díl pomazání Aronova, a pomazání synù jeho z ohnivých obìtí Hospodinových, ode dne toho, v kterémž jim pøistoupiti rozkázal k vykonávání knìžství Hospodinu, 36 Kterýž pøikázal Hospodin, aby jim ode dne, v kterémž jich pomazal, dáván byl od synù Izraelských právem vìèným po rodech jejich. 37 Tenꜜ jest øád obìti zápalné, obìti suché, obìti za høích, obìti za vinu, a posvìcování i obìtí pokojných, 38 Kteréž pøikázal Hospodin Mojžíšovi na hoøe Sinai toho dne, když pøikázal synùm Izraelským, aby obìtovali obìti své Hospodinu na poušti Sinai.