Títɛlɛ́ kɑpi Epireeyɛ n wɔ́i
Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we
Uyɛɛ rítɛlɛ́ ntí n wɔ́i nɛ pɛ̃ kuu ri n wɔ́i nkɔ́ ńkɑ ńn tikɛmɛɛ́ we. In n lɑ, li yɛ́ Itɑlii kɛtẽ-pɔ kɑpi rítɛlɛ́ ntí pɑ́ɑ́imɛ. Pisuifi pɛɛ Kirisi pikɔ́ m pɑnsɛ pin kɔ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ nyu kɛ útɛlɛ́wɔlɛ nkɔ́ uu ri wɔlu. Kirisi pikɔ́ pɛ̃ kuu nní ń wɔ́lu ɑpɔɔ yɛ cɑɑilɛnlɛ, picɔ ricuruu pin lɑ pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛpirɛ ritɔ. Uyɛɛ rítɛlɛ́ ntí ń wɔ́i yɛ ri wɔilɛ rɛ ukɛ́ Kirisi nɛ umɛwɑi pi nyísɛ ukɛ́ nɛ ikɑri pi rikpɑ́sɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ tɑsi. Títɛlɛ́ ntí yɛ símisi rɛ Yeesu Kirisi yɛɛ tíyɛsɛ kɛ pisoi ɑpi Uléécɑɑ céri (1:1-3). Lɛ̃ nnyɑ kɛ Yeesu uu ḿpɑ́ yo fe.
Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́:
1. Kirisi yɛ ḿpɑ́ yo felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (1:4-10:18): U ɑntepuyɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (1:1-3) U piléécɑɑtumɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (1:4-2:18) U pikpurɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (3:1-4:13) Kuu nní Nkómɛinɛ Fɑlɛ kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ usinɑ nnyɑ, u Nkómɛinɛ Kpurɛ pisinɑ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (4:14-7:28) U kɔ pɛɛ mɛkɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ inyɔ́ɔnsɛ felɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́ (8:1-10:18)
2. Li pisɛ rɛ pisoi pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ n sɔ́nɛ (10:19-13:25): Útɛlɛ́wɔlɛ yɛ pisoi ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛnlɛ rɛ pikɛ́ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ́ n sɔ́nɛ (10:19-39). Pɛpɛɛ pɛɛ Nkómɛinɛ Kpurɛ kɛ́mɛɛ nfɑtɛnɛ m mɑ́ isoi kɑi nté nyísɛlɛ̃ (11). Li pisɛ rɛ pisoi pikɛ́ Yeesu Kirisi inípɛɛ n tɑpɑɑlɛ̃ (12:1-11). Lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi yɛ́ n sɔ́nɛ nɛ lɛ̃ kɑpi yɛ́ pimɛcirɛ m múílɛ̃ nkɔ́ (12:12-13:19). Tinɔ́ɔ sɔnɛ pitikisɛ nɛ iyɑ́hɑɑ (13:20-25).
1
Uléécɑɑ yɛ Ukɛpipi nɛ ritiki uú nɛ nsímɛ́ pisoi símisi
Uléécɑɑ yɛ pɛɛ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ nɛ ɑntepuyɛ ritikilɛ uú nɛ mɛ́wee mpehẽ mpehẽ kɛ́mɛɛ nsímɛ́ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ mɛsɛ́rɛ símisi. Ukɛpipi kuú nɛ siyɑ́ɑ tɔrɔɔ nsí kɛ́mɛɛ ritiki uú nɛ rɔ́ símisi. Uyɛ̃ kuu kɔ nɛ ritiki uú nɛ ḿpɑ́ yo wɑi. Lɛ̃ nnyɑ kuu kɔ u wɛ́ɛ uu ḿpɑ́ yo uɑnipɛ-i wɑi rɛ ukɛ́ n te. Uléécɑɑ Kɛpipi kɛ́mɛɛ́ kɛ Uléécɑɑ mɛyɔɔpi ɑmɛ léemɛlɛ̃ lin tɛ́lu. Kɛkɛɛ mɛyíkíyiki lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń we nyísɛlɛ̃. Kɛkɛɛ kɛnsímɛ́ mɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ nɛ kɛtẽ nnɛ́í múílɛ̃ ḿpɑ́ yo lin nɛ mɛsɛ́rɛ we. Kɑkɛ pisoi ɑkópɛ pihɛɛrɛ ḿ mɑsí, ɑkɛ pɛɛ́ hɑ kɛyómɛcɑɑ-pɔ uyɛɛ n-yɔ́ɔpinɑŋɛ píimɑ m mɑ́ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ.
Uléécɑɑ Kɛpipi yɛ piléécɑɑtumɛ ríyu felɛ
Uléécɑɑ Kɛpipi yɛ piléécɑɑtumɛ nnɛ́í ríyu felɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuu rinyíri tɛɛ pinnɛ́í ɑkɔ́ mɛyɑ̃́ n fe kɛ hɛ. Pikɛcɔpɛ úye kuu kɛtumɛ mɑɑlɛ̃ tɛ:
Pɔ Kɛnɛ́pipi lɛ,
kɑí nɛ nɛni n kpísi, nɛ́ɛ pɔ́ mɑ́ri? Pikɛcɔpɛ úye kuu kɛtumɛ símɑɑlɛ̃ uú nɛ mɑɑ rɛ:
Nɛ́ɛ yɛ́ hɑ Uusɑɑ
uyɛ̃ ukɛ́ kɔ Kɛnɛ́pipi? Amɑ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ Ukɛpipi foí kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń tummɛ, u pɛɛ́ mɑɑ rɛ:
Piléécɑɑtumɛ nnɛ́í pikɛ́ riwulɑ pikɛ́ kɛ yɑ́ɑ́si. U pɛɛ piléécɑɑtumɛ pɔ̃́ nkɔ́ mɑɑ rɛ:
Uléécɑɑ yɛ piléécɑɑtumɛ pɑnsɛsɛlɛ kuyɔ
uu upikɛikɔ́ wɑisɛ yɑrɛ inɑlempi. Amɑ́ u Ukɛpipi pɔ̃́ nkɔ́ mɑɑ rɛ:
Hói Uléécɑɑ, tipɔ́yɔ́ɔpitũ nɛ welɛ nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ.
Pɔ ɑsei pɑnsɛsɛlɛ kupɔ́yɔ́ɔpinɑɑpi.
Pɔ lɛlɛɛ ɑsei m mɑ́ lɑlɛ, pɔn mɛwɑi kópɛ kɛsu.
Hói Uléécɑɑ, lɛ̃ nnyɑ kɛ nɛ̃́ Upɔ́léécɑɑ ɑm pɔ́ wɛ́ɛ
ɑm mpɔ́ɔnɑrɛ mɛkpɔ ripɔ́yu kɛcɑ́ɑ́ kɔɔni * Luki 7:46
ɑm kɔ pipɔ́sɑ́cɔ kɛcɔpɛ pɔ́ wɛ́ɛ. 10 Uu kɔ kpɑ́ rɛ:
Pɔ̃́ Upíimɑ, pɔ́ɔ hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ-mɛ kɛtẽ wɑ
ɑɑ kɔ nɛ ɑpɔ́nípɛ cirɛ kɛyómɛcɑɑ yóóni.
11 Lɛ̃ nnɛ́í yɛ tɛnɛnɛ tɔkɛ́ li pɑɑ.
Amɑ́ mɛsɛ́rɛ kɛ pɔ́ɔ yɛ́ n we.
Kɛtẽ nɛ kɛyómɛcɑɑ yɛ kpuruninɛ kɔ́ti-kɔ́ti yɑrɛ mɛlɑpɛ.
12 Pɔ́ kɑm ɑɑ li pílɛsi yɑrɛ kɑpi yɛ kutúkɑnkɑ cɑɑcɑɑ m pílɛsi mɛcɔ.
Pɔ́ kɑm ɑɑ pi consɛ yɑrɛ kɑpi yɛ kɛtúkɑnkɑ n consɛ mɛcɔ.
Amɑ́ mɛsɛ́rɛ kɛ pɔ́ɔ yɛ́ mɛsɛ mmɛ́ n we.
Mpɔ́fɑ́ɑ ɑŋmɛ̃ ɑ́ɑ yɛ́ kutɛnɛ wɑ. 13 Uléécɑɑtumɛ úye kɛcirɛ kuu kɛtumɛ mɑɑlɛ̃ tɛ:
A kunɛ́lukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i tonɛ.
Likɛ́ hɑ nɛ tu pɛɛ́ uyɛ-i kɑm yɛ́ pipɔ́lɑ́ɑrɔ kɛpɔ́nyɑ́lɛ-i rinwúlɑsɛ. 14 Piléécɑɑtumɛ yɛ yo lɛ? Pi ifɑ́ɑ inyinɛ lɛ yɛɛ Uléécɑɑ pikɛi n wɑi. U pi tummɛlɛ rɛ pikɛ́ pɛ̃ ɑyu kɑi yɛ́ ń lɔ lɛ̃́.

*1:9 Luki 7:46