Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Rɔm pikɔ́ n wɔ́i
Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we
Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Pɔɔli uú pɛɛ unsẽ tɑ́ɑ́nũ n tɛnɛsɛ kuú pɛɛ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Rɔm kɛteni-i ń we rítɛlɛ́ ntí wɔ́i. U pɛɛ́ lɑlɛ ukɛ́ uncee rinɔŋ́ hɑ́i nɛ Rɔm-pɔ kúu pɛɛ n hɑ́pɑɑlɛ̃, ukɛ́ kɔ pɛɛ Esipɑɑnyi hɑ ukɛ́ hɑ Nsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó. Títɛlɛ́ kɛ Pɔɔli uu Rɔm pikɔ́ n wɔ́i yɛ icélɑɑ inyinɛ lɛ kɛ Pɔɔli uu ḿ pɑ nɛ ikɛtɔ-pɔ. U i pɑlɛ kɛkéripi rɛ: "Sisoipipi sin Yeesu nɛ kɛfɑ n tɛnɛ kɛ Uléécɑɑ uu si nyu rɛ si ɑsei tikilɛnlɛ. Linfɑtɛnɛ mmɛ̃ nɛ kɔ tulɑɑlɛnlɛ" (1:17).
Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́:
1. Pɔɔli yɛ nyísɛlɛ rɛ íye kɑi piyómɛyɑ́hɑɑ isé pitiki nɛ lɛ̃ kɑpi yɛ nɛ Yeesu Kirisi rintíki ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ tɛnɛ kɛcɔpɛ we. Uléécɑɑ icɑ́pinɛ yɛɛ Rɔm-i ń we kɛ́mɛɛ, Kirisi pikɔ́ pɛɛ ɑ́pi Pisuifi yɛ kulúi welɛ. Amɑ́ Pisuifi yɛ kɔ Rɔm kɛ́mɛɛ kulúi welɛ, picɔ ɑpi pɑnsɛ Kirisi pikɔ́, pin kɔ nɛ nɔŋ́lɛ̃ pin Pisuifi piyomɛyɑ́hɑɑ isé tíkilɛ̃. Yɑrɛ li pisɛ rɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ pɛɛ m pɑnsɛ Kirisi pikɔ́ pɔ́ɔkɛ́ kɔ isé iyɛ̃ n tikilɛ̃ nɛ́ɛ? Pɔɔli yɛ mɑɑ rɛ nfɑtɛnɛ mɛɛ yɛ usoi riyu lɔ (1-8).
2. Isirɑyɛɛli pikɔ́ pɛɛ mpuri kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. Pi nɛ Kirisi pikɔ́ mɛtonɛ nkɔ́ kuu nté wɔ́i (9-11). Pisuifi mɛyɑ̃ yɛ Nsímɛ́ Kɛcirɛ kɛpirɛ ritɔlɛ (9:30-10:20). Uléécɑɑ yɛ kɔ nɛ welɛ un umpuri lɑ. N nɛ ipuri icɔ yɛ́ kɛyɑ́ɑ Yeesu Kirisi kɛ́mɛɛ Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ ceri.
3. Yeesu Kirisi icɑ́pinɛ kɛ́mɛɛ mɛfinɛ nkɔ́ mɛɛ nté wɔ́lɑɑlɛ̃. Pɔɔli yɛ kei símisilɛ lɛ̃ kɑpi yɛ Uléécɑɑ n yɑ́ɑsi nɛ lɛ̃ kɑpi yɛ nɛ picɔ nkíŋniŋɛ kɛ́mɛɛ n tónɛ. U pɛpɛɛ nfɑtɛnɛ kɛ́mɛɛ m pelɑɑlɛ̃ písɛi rɛ pikɛ́ pɛpɛɛ ɑ́pi nkɛmɛɛ m pelɑɑlɛ̃ nɛ m purú. Uu kɔ nɛ pi téni rɛ li pisɛ rɛ ńlɑ nkɛ́ pikɛcɑ́ɑ́ n nyɑ́ni. Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ yɛ̀ɛ̀ ɑkópɛ kɛ́mɛɛ sisoipipi lesɛlɛ, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn si lɛ́ni, ɑsi yɛ pɛɛ fe ɑsí m pɛ́nɛlɛ̃ sin nɛ we, nn kɔ nɛ si lɛ́ni, si nɛ Kirisi pin nɛ pɛ́nɛlɛ̃ pin we (12-15).
4. Pɔɔli yɛ upimɑrɛcɔ pɛɛ Upíimɑ pikɛi n wɑ iyɑ́hɑɑ kulúi pɑsiipɔlɛ (16).
1
Iyɑ́hɑɑ
Nɛ̃́ Kirisi Yeesu ukɛikɔ́ Pɔɔli, nɛ́ɛ rítɛlɛ́ ntí nɔ́ wɔ́lu. Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ sée rɛ kɛ́ pɑnsɛ utumɛ. U nɛ́ wɛ́ɛlɛ rɛ kɛ́ Unsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó. Uléécɑɑ yɛ pɛɛ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ɑtɛlɛ́ kɛ́mɛɛ ɑntepuyɛ mɑɑsɛ rɛ u yɛ́ Nsímɛ́ Kɛcirɛ mmɛ̃ tɔ́ pɑ. Ukɛpipi Urɔ́píimɑ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ yɛ mu. Pi u mɑrilɛ mɛsoi. U uyɔ́ɔpi Tɑfiti kɛpirɛ̃ lɛ. Kɛ Uléécɑɑ uu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u n yukusɛ nnyɑ kuu u sée rɛ Ukɛpipi, uu kɔ Unfɑɑsɔnɛ nɛ tiki uú nɛ linnɑŋɛ u hɛ. Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ ípɛɛlɛ́ɛ nɛ́ nyísɛ rɛ kɛ́ pɑnsɛ utumɛ, kɛ́ kɔ tíyɛsɛ ipuri nnɛ́í pisoi pikɛ́ Kirisi rinyiri nnyɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ, pikɛ́ pɛɛ uyɛ̃ Uléécɑɑ m pɑkɑrɛlɛ̃. Nɔ́ mpí kɛ Yeesu Kirisi uu nní n sée, nɔ̃́ nɛ kɔ lipite pɛ̃ kɛ́mɛɛ́ welɛ.
Nɔ̃́ Rɔm pikɔ́ mpí nnɛ́í kɛ Uléécɑɑ uu nní ń lɑ uu kɔ nɔ́ wɛ́ɛ rɛ ɑni pɑnsɛ upikɔ́ kɑm títɛlɛ́ ntí wɔ́lu. Urɔ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ nɛ Urɔ́píimɑ Yeesu Kirisi pikɛ́ ípɛɛlɛ́ɛ nɔ́ nyísɛ ɑpi nkíŋniŋɛ nɔ́ hɛ!
Li Pɔɔli ripɔ́ɔ wɑ rɛ ukɛ́ hɑ Kirisi pikɔ́ pɛɛ Rɔm-i ń we rilóólú
Pi kɛtẽ nkɛ́ nnɛ́í nɔ́nnɛ́fɑtɛnɛ nsímɛ́ símisilɛ ńsɔnɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ lɑ kɛ́ nɛ Yeesu Kirisi ritiki kɛ́ nɛ nɔ̃́ nnyɑ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ kɛlenɛ. Uléécɑɑ uyɛ̃ kɑm n yɑ́ɑ́si nɛn Ukɛpipi Nsímɛ́ Kɛcirɛ yóólɛ̃ yɛ́ itɑnsei nɛ́ li rɛ mɛsɛ́rɛ kɑm nɔ́nnɛ́símɛ́ símisi 10 nɛn kɔ ḿpɑ́ píyei nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ yɑ́ɑ́si. Nɛ yɛ pisɛ rɛ ukɛ́ lɛ̃ umɛlɑ kɛ́mɛɛ ncée nɛ́ hɛ kɛ́ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ́ hɑpɔ. 11 Lɛ̃ nnyɑ, li pɛɛ mɛyíkíyiki ripɔ́ɔ nɛ́ we rɛ kɛ́ piyɛ́nɛ nɔ́ hɑpɔ kɛ́ lɛ̃ kɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ nn nɛ́ n hɛ nɔ́ ritɛ́ŋ́sɛ nɔkɛ́ iníŋí wɑ. 12 Nɛ lɑ kɛ́ mɑɑ rɛ nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ sɔ́nɛpɔlɛ rɛ nfɑtɛnɛ mmɛ̃ kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑri kɛsẽ́ m mɑ́ nkɛ́ tíyɛsɛ tɔkɛ́ ikɑri kpɑriisɛnɛ.
13 Pimɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ rɛ ɑni kõ tɛ nɛ pɛɛ mɛnɛ́círɛ cɑ́pinɛlɛ kɛ́ pilóólú nɔ́ hɑpɔ, ɑmɑ́ hɑ́i nɛ nkpéni-mɛ ɑ́m kɑhɑnɛ ncée n yɛ̃. Nɛ pɛɛ́ lɑ rɛ pinɛ́kɛi pikɛ́ kɔ nɔ̃́ kɛ́mɛɛ kulɑ́ɑ wɑ yɑrɛ kɑpi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ isoipuri icɔ kɛ́mɛɛ kulɑ́ɑ n wɑ mɛcɔ. 14 Li nɛ́ pisɛ rɛ kɛ́ ḿpɑ́ píye kɛ́mɛɛ́ hɑ, ɑyu nɛ sicɑrɛ kɛ́mɛɛ pisoi nɛ pisɔhɔɔ nɛ pɛpɛɛ ɑ́pi líkɑ n nyu kɛ́mɛɛ kɑi pisɛ rɛ kɛ́ hɑ. 15 Lɛ̃ nnyɑ kɑi ripɔ́ɔ nɛ́ we rɛ kɛ́ kɔ nɔ́ mpí nɔ́ɔ nní Rɔm kuyu-i ń we Nsímɛ́ Kɛcirɛ riyóó.
Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɛ ńnɑŋɛ lɛ mɛɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n léeri
16 Nsímɛ́ Kɛcirɛ mmɛ̃ ńn isɛi nɛ́ we. Ńnɑŋɛ nnyinɛ yɛ mu kɛ Uléécɑɑ uu yɛ nɛ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ nɛ kɛfɑ u n tɛnɛlɛ̃ ɑyu n lɔ. Pisuifi kuú nɛ korɑɑnɛ uú nɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ tulu. 17 Asei kɛcɑ́ɑ́, kei kɑi yɛ nɛ nyísɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ̀ɛ̀ pisoi pɑnsɛsɛlɛ ɑsei pite. Uyɛɛ nɛ Uléécɑɑ kɛfɑ n tɛnɛlɛ̃ mɛcirɛ kóló kuu yɛ nfɑtɛnɛ mmɛ̃ ŋmɑnɛ nnyɑ yɛ̃ tɛ u ɑsei ute lɛ. Lɛ̃ kɑi nní Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Nkó yɛɛ nfɑtɛnɛ nnyɑ m pɑnsɛ ɑsei ute yɛɛ nfɑ́ɑ mɑ́.
Sisoipipi nnɛ́í yɛ ɑkópɛ wɑlɛ
18 Uléécɑɑ kuwɔi yɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ wemɛlɛ. Pɛpɛɛ ɑ́pi u n wɑisɛlɛ̃ ɑ́pi kɔ umɛlɑ tikilɛ̃ pɛɛ yɛ́ nɛ ku risɑ́nɛ. Pi nsímɛ́sei nyulɛ, ɑmɑ́ pin pɛɛ pimɛwee kópɛ nɛ tɑ́pɑɑlɛ̃ tɛ pisoi ɑ́pi kɑpɛ ɑsei ceri. 19 Pi lɛ̃ kɛ kɛsoipipi ɑkɛ yɛ́ ń fe ɑkɛ Uléécɑɑ kɛcɑ́ɑ́ céru pinyuwɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ. Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ ricuruu yɛɛ li pi cereisɛ. 20 Asei kɛcɑ́ɑ́, Uléécɑɑ likɔ́ ɑ́i kúyɛnɛ we, ɑmɑ́ umɛwɑi kɛ́mɛɛ kuu yɛ umɛcirɛ lesɛ uu nyísɛ kɛsoipipi ɑkɛ́ nɛ u yɛnu. Uyɛɛ kɛtẽ nɛ kɛyómɛ wɑ nnyɑ, pi yɛ́ fe ɑpi kei nɛ yɛnu rɛ u ńnɑŋɛ tɛnɛcirɛ́ mɑ́lɛ un kɔ Uléécɑɑ. Sisoipipi ɑ́si yɛ́ ncée yɛ̃ sikɛ́ rɛ ɑ́si likɛcɑ́ɑ́ nyu. 21 Si Uléécɑɑ nyulɛ, ɑmɑ́ ɑ́si yɛ pɛɛ ríyu u wɑisɛ, ɑ́si yɛ kɔ u pɔɔnɛsɛ yɑrɛ kɑsi yɛ́ pɛɛ u m pɔɔnɛsɛ rɛ u Uléécɑɑ nnyɑ. Amɑ́ inírisimɛ́ kɛ pisoi ɑpí nɛ mɛ́sunu ɑpí nɛ pimɛcirɛ fómni, pikɛmúŋɛ́ ɑkɛ pɛɛ kuníri kɑpi m mɑ́ nnyɑ kuŋmɑhɑ-i lompɔ. 22 Pin pimɛcirɛ nyɑ́ni yɑrɛ pi mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ mɑ́lɛ, nɛ́mpɑ́kɑnɛ piníri ŋmɑɑ yɛ pi. 23 Api yúlu rɛ ɑ́pi yɛ́ riwulɑ pikɛ́ Uléécɑɑ kpɔcirɛ́ pɑkɑrɛ, ɑpí nyɑ ɑpi consɛ ɑpi pɛɛ kɛsoipipi kɛɛ yɛ n kpu nɛ sinúipi nɛ ɑ́nɑ ɑnɑ likɔ́ nɛ límuŋui-muŋui sɛ́ru rɛ piléé ɑpi yɛ wulɑ ɑpi lɛ̃ pɑkɑrɛ.
24 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu pi riyɑ́ rɛ pikɛ́ mɛ́kpɛrinkpɛwɑi kɑpi pisifɑ-i m músu n wɑi pikɛ́ nɛ piipiŋɛ cirɛ isɛi m pɔ́rii. 25 Pi nnɔ́ɔmɛ likɔ́ kpísi ɑpí nɛ Uléécɑɑ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́sei consɛ, ɑpi wúlɑ ɑpi lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ yɑ́ɑ́si, ɑpi pɛɛ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo n wɑ piyɑ́hɑɑ yulu, in kɔ nɛ uricuruu kɑí nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ yɑ́ɑ́si hɑ́i nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ. Amí.
26 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu pisɛicirɛ́kɛi pi tɑ̃, pinɔ́si ɑpi pipilɑ yɑ́, pi nɛ pinɔ́sicɔ ɑpí hɑ n sói, ɑ́i kɔ pɛɛ́ nɛ sɑ́ rɛ likɛ́ lɛ̃. 27 Pitisi pɔ́ɔ kɔ limɛcɔ pipinɔsi yɑ́, ɑpí hɑ nɛ nnɑ́ɑ́pí pipitisicɔ n sói, lin pisoi isɛi we. Lɛ̃ nnyɑ, pimɛmɑrɛ kópɛ mɛ̃ kulɑɑ kɑpi lɛ̃ yɛ̃.
28 Kɑ́pi nní n wɛ́ɛ́si pikɛ́ Uléécɑɑ céri nnyɑ, Uléécɑɑ yɛ pi riyɑ́lɛ pikɛmúŋɛ́ ɑkɛ cɔ́kɔi, ɑpi pɛɛ́ n wɑpisi ɑ́i nɛ sɑ́. 29 Mɛwɑi kópɛ ncɔpuri nɛ rikpɑ́kɑ́rɑ́ nɛ nwóónɑɑpí nɛ kufɑtoi kpɛɛ pisifɑ-i we. Pikɑ́ipinkɛɛ nɛ pisoikṍ nɛ pipɑ́sɑinɛ nɛ piyɑɑlukɛ nɛ mɛ́mɑrɛ kópɛ mɛɛ pisifɑ-i cɔpɑɑlɛ̃. Pimɛcɔpɛcirɛ kɑpi wɔ́hɑɑnɛ, pin ɑ́yu kónɑɑnɛ, 30 pin kɔ Uléécɑɑ ilɑ́ɑrɔ wɑi. Ápi yɛ úkɑ wɑisɛ, pin ɑ́yu wɛ́ɛ́si, pin pimɛcirɛ nyísɛ. Pi mɛwɑi kópɛ piwɑi kɛ́mɛɛ pelɑɑlɛnlɛ, ɑ́pi yɛ pisɑ́ɑ nɛ píni pɑkɑrɛ. 31 Ái we rɛ usoi ukɛ́ nɛ pi ritɑ́, ɑ́pi ńlɑ mɑ́ [ɑ́pi yɛ líkɑ nɑrɛsi] ɑ́pi yɛ íwɛ tẽ́. 32 Pi kɔ pɛɛ isé kɛ Uléécɑɑ uu n yekei nyulɛ. I mɑɑ rɛ pɛpɛɛ limɛwɑi mɛ̃ n wɑi yɛ nɛ sɑ́ rɛ pikɛ́ pi kṍ. Pi kɔ pɛɛ li wɑilɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pi yɛ kɔ pɛpɛɛ lɛ̃ n wɑi kɛcɑ́ɑ́ rikpɑ́lɛ.