Jeremia kowenatu maro
1Mame Ritonõpo tõturuse ropa ya, tymyhpokase ropa jahtao soutatu tõ tuisary a, Nepuzaratã a pata Rama po. Moroto exiase tarose jexiryke tymyhse keti ke Jerusarẽ põkõ maro, imehnõ Juta põkõ maro; mokaro arõko toh nexiase tynamotokõme Papironia põkomo a pata Papironia pona. 2Soutatu tõ tuisary a tykohmase ywy, oturuse ya imehnõ netaryme pyra. Ynara tykase ynororo:
— Ritonõpo Oesẽkomo a tonaroximase sero nono enahkary poko. 3Seromaroro tyrise eya emero tõmihpyry ae ro. Morohne tyrise eya iirypyryme toehse ipoetory tõ exiryke. Aomiry omipona pyra toehse toto exiryke. 4Seromaroro omyhpokãko ase, keti oũko ase omekũ tõ poe, oytotohme ise oehtoh pona. Oytory se awahtao ymaro Papironia pona, eropa, kure rokẽ opyno exĩko ase. Yrome oytory se pyra awahtao ytopyra exiko. Taro oesary menekãko mase oesaryme ehtohme. Ytoko ise oehtoh pona, kure oya ahtao.
5Yrome axĩ pyra imenekary poko jexiryke, onezuhpyra exiase. Naeroro ynara tykase Nepuzaratã ya:
— Ytoko Ketaria tapyĩ taka, Aikã mũkuru, Sapã pary, moroto oehtohme imaro. Kowenatume, Juta patary tõ esẽme Ketaria tyrise Papironia tuisary a. Imaro exiko ise awahtao ahno rãnao, mame ytoytõko mase ise oehtoh pona.
Mame tonahsẽ ekaroase Nepuzaratã ya tynekarory maro, mame ytoase morotoino. 6Mame ytoase Ketaria tapyĩ taka, Mixipa pona moroto exiase imaro. Ahno morotõkõ maro ytopyra aexityã maro Papironia pona, Juta nonory po.
Kowenatu Ketaria ehtoh poko
(2 Tuisa 25.22-24)
7Toitoine Juta põkõ tamuximãkõ tysoutatu kõ maro ona po toexirykõke osekaropyra tokurehse toh nexiase papironio tomo a. Tuaro toehse toh nexiase Ketaria poko, Aikã mũkuru; Papironia tuisary a Ketaria ritopõpyry kowenatume nono esẽme, emero ytopyra exiketõ Papironia pona esẽme roropa. Tymõkomokãkara exiketõ tõxinamase moroto Izyraeu tõ nonory po. 8Naeroro Iximaeu, Netania mũkuru te, Joanã, Karea mũkuru te, Seraia, Tanumete mũkuru te, Epai mũkuru tomo, pata Netopa põkomo te, Jezania maro, Maaka pono toytose toto tysoutatu tõ maro Mixipa pona oturuse Ketaria maro. 9Mame Ketaria ynara tykase eya xine:
— Jomiry etapõko ase oya xine: enaromyra ehtoko; osekarotoko Papironia põkomo a. Osesaritoko sero nono po, Papironia tuisary poetoryme oehtohkõme. Kure rokẽ exĩko oya xine mana. 10Ywy roro Mixipa po exĩko ase. Mame papironio tõ tooehse ahtao, oturũko ase toto maro ãkorehmatohkõme. Epery tõkehko apoĩko matose, ikurãkatohme, eukuru kurãkãko roropa matose azeite maro. Moroto pata tõ po exĩko matose anapoityãkõ po.
11Morararo imehnõ juteu tõ zuaro toehse Moape po toto ahtao te, Amõ po te, Etõ po te, imehnõ nonory tõ po roropa, Papironia tuisary a juteu tõ nomotopõpyry poko Juta tõ nonory po. Zuaro toehse roropa toto kowenatume Ketaria ritopõpyry poko eya. 12Mame tutũtase juteu tomo osa tõ poe imeimehnõ nonory po toehtohkõme ropa Juta nonory pona ropa. Mixipa pona toytose toto Ketaria esaka; eukuru tyrise eya xine itamurume, epery tõ tapoise roropa eya xine itamurume.
Ketaria etapatopõpyry
(2 Tuisa 25.25-26)
13Moromeĩpo Joanã, Karea mũkuru toytose soutatu tõ tuisary tõ maro, osekaropyra aexityamo papironio tomo a, Mixipa pona Ketaria esaka. 14Ynara tykase toto eya:
— Zuaro hma, Iximaeu, Netania mũkuru tonyohse Paari, Amõ tuisary a oetapatohme?
Yrome moro ajohpe tokarose Ketaria a. 15Mame ynara tykase Joanã eya rokene, imehnõ netaryme pyra:
— Kuaropoko Iximaeu etapatohme; imehnõ tuaro pyra exĩko onoky a mokyro totapase. Oty katoh oetapapõko ynanae eya? Morara toehse ahtao juteu tõ emero amaro exiketõ atahpahnõko mã toto. Mame tarõkõ Juta nonory põkõ ehxirõko mã toto.
16Yrome tozuhse ynororo Ketaria a:
— Iximaeu onetapara exiko! Ajohpe moro omi mana mokyro poko.