Jerusarẽ poremãkatopõpyry
(2 Tuisa 24.18—25.7; 2 Koronika 36.11-21; Jeremia 39.1-7)
121me jeimamyry nae Zetekia nexiase tuisame toehse ahtao Juta tõ esẽme. 11me jeimamyry taropose ynororo tuisame ehtoh poko Jerusarẽ po. Jeny esety Hamutau kynexine, imepỹ Jeremia ẽxiry Ripina pono. 2Tuisa Zetekia iirypyryme nexiase Ritonõpo neneryme, azahkuru ehtoh tyrise eya tuisa Jeoakĩ samo. 3Tyekĩtapãse Ritonõpo exiryke Jerusarẽ tõ poko, Juta tõ poko roropa toto taropose eya tywinoino.
Morarame Napukotonozo omipona pyra toehse Zetekia. 4Naeroro Napukotonozo tooehse tysoutatu tõ maro Jerusarẽ poremãkapose. Morara toehse jeimamyry 9mã po nuno 10mã po ẽmepyry 10me ehtoh po Zetekia tuisame ehtoh poko. Mame tosarykõ tyrise Papironia soutatu tomo a jarãnao, pata pũto. Apuru tyrise roropa eya xine Jerusarẽ poremãkatohme. 5Mame moroto onurumekara toh nexiase jeimamyry 11me ehtoh pona Zetekia tuisame ehtoh poko. 6Mame nuno 4mã po, ẽmepyry 9mã po, tynahke pyra toehse moro taõkõ ahtao, 7pata apuru tytahkase papironio tõ soutatu tomo a omõtohme pata pona. Morara ahtao Juta tõ soutatu tõ toepase, koko, pata poe, soutatu tomo a tomyehmase pata ahtao ro. Tutũtase toto tuisa tupi kuroko, omõtoh ae asakoro apuru rãnakuroko. Toepase toto Joatão jakanahmã pona. 8Yrome tuisa Zetekia tokahmase papironio tõ soutatu tomo a. Tapoise ynororo eya xine ona po, Jeriko pũto. Turumekase ynororo ipoetory tomo a emero. 9Mame Zetekia tarose eya xine Napukotonozo ẽpataka, Ripira po ynororo ahtao, Hamate nonory po. Moroto Zetekia wãnohtoh tokarose eya. 10Moroto Ripira po Zetekia mũkuru tõ totapase eya jũkõ ẽpataka. Zetekia akorehmananõ, Juta tõ tamuximãkõ totapase roropa eya. 11Mame enuru typosohkase Napukotonozo a, keti ke tymyhse ynororo. Mame Papironia pona tarose ynororo.
Ritonõpo tapyĩ enahkatopõpyry
(2 Tuisa 25.8-17; 2 Koronika 36.17-21)
12Morarame jeimamyry 19mã po, nuno 5mã po, ẽmepyry 7mã po Napukotonozo tuisame ehtoh poko, Papironia esẽme, akorehmane Nepuzaratã, soutatu tõ tuisary, tomõse Jerusarẽ pona. 13Ritonõpo Tapyĩ Kurã tyahkase eya te, tuisa tapyĩ konõto roropa te, tamuxime exiketõ tapyĩ tõ roropa emero tyahkase eya. 14Pata apuru tytahkase ipoetory tomo a, soutatu tomo a. 15Morarame ahno akoĩpyry tarose Nepuzaratã a, Papironia pona, emese kure erohketõ akoĩpyry maro, mokaro maro tõsekarose aexityã papironio tomo a. 16Yrome tymõkomokãkara tynomose eya Juta nonory po, tutupike pyra exiketomo. Mokaro tyrohmanohpose eya tupito poko te, uwa esary poko, enara.
17Mame metau risẽ asakoro, xikihme exiketõ tytahkase papironio tomo a, kahu tõ roropa, Ritonõpo Tapyĩ tao, tuna ẽ konõto roropa te, Papironia pona moro metau tarose eya xine emero. 18Ritonõpo tapyĩ mõkomory tarose roropa eya xine: pa tomo te, oruno eny tõkehko oruno puimatohme apoto apõ poe te, nãparina kyrytopo te paxiha tõ munu eny, okyno tõ totapase ahtao tynekarorykõme te, ixtaratu ẽ tõ roropa ixtaratu zahkatohme te, tyoro metau risẽ kyryry roropa Ritonõpo tapyĩ tao exiketomo. 19Uuru risẽ emero parata risẽ roropa tarose eya xine, paxiha pitiko tomo, paratu tõ roropa ikarany puimatohme te, paxiha tõ munu ẽme aexityamo okyno tõ totapase ahtao te, oruno ẽ roropa te, nãparina apõ tomo te, ixtaratu ẽ tomo te, paxiha tõ eukuru ẽme tynekaroryme ahtao, enara. 20Moro metau risẽ, tuisa Saromão nyrityamo Ritonõpo kyryryme; moro xikihme exiketõ asakoro te, kahu tomo te, tuna ẽ konõto te, pui orutua 12mãkõ ẽ apõme, enara omoxihxo toh nexiase. Naeroro omoxĩ toto ehtoh onukuhpyra tokurehse toh nexiase. 21-22Moro asakoro xikihme exiketõ oxisã toh nexiase, 8me meturu kae toto ehtoh nexiase. 5,35 meturume toto zomye ehtoh nexiase. Tytaõke pyra toh nexiase, topuxixime moro metau 10 sẽtimeturume nexiase. Zupuhpyry emepory nexiase moro xikihmã asakorõ pokona metau risẽ 2,20 meturume kae exiry. Moro zupuhpyry zomye emepory kurã nexiase tarãpa sã metau risemy romã panõ maro tuhke. Morohne emero metau risẽ nexiase. 2396me romã toh nexiase toiro xikihme exikety zupuhpyry pokona, zakorõ isaaro nexiase; 100me romã tõ nexiase toiro xikihmã ahtao yrome 96me tonesẽme nexiase toto nono poe.
Juta põkõ tarose Papironia pona
(2 Tuisa 25.18-21,27-30)
24Morarame Seraia, Ritonõpo maro Oturukety imehxo exikety tarose tynamotome Nepuzaratã a, soutatu tõ tuisary a. Sowonia, oturukety ime hkopyra exikety tarose roropa eya imehnõ oturuketõ maro oseruao. 25Mame pata poe soutatu tõ tuisary tarose, 7me tuisa akorehmananõ maro Jerusarẽ poro exiketomo te, soutatu tuisary akorehmane, soutatu tõ esetykõ merone te, 60me tamuximãkõ maro. 26Mokaro tarose Nepuzaratã a Papironia esemy a, Ripira po ynororo ahtao, 27Hamate nonory po. Moroto typipohpose toto tuisary a, mame totapapose toto eya.
Moro sã tarose toto, Juta põkõ, tosae xine imepỹ pona Papironia põkõ namotome. 28Mame Napukotonozo narotyã Papironia pona tynamotome ynara nexiase tuhke toto exiry: jeimamyry 7mã po tuisame ynororo ahtao 3.023mãkõ tarose eya. 29Jeimamyry 18mã po 832me ahno tarose eya Jerusarẽ poe. 30Jeimamyry 23mã po, 745me ahno tarose Nepuzaratã a. Atapona 4.600me ahno tarose nexiase.
Joakĩ tũtary ropa ãpuruhpyry tae
31Morarame Ewiu-Merotake tuisame toehse ahtao Papironia esẽme tuisa Joakĩ Juta tõ esẽ typynanohse eya. Tutũtanohpose ynororo ãpuruhpyry tae. Morara toehse jeimamyry 37mã po, nuno 11mã po, 25me ẽmepyrymã po Joakĩ arotopõpyry poe papironio tõ poetoryme. 32Mame Ewiu-Merotake kure nexiase eya. Imehnõ tuisary tõ motye tamuximehxo tyrise ynororo eya moroto Papironia po. 33Naeroro Joakĩ a tupõ, ãpuruhpyry taõ zupony turumekase eya, upo kurã amurutohme, autuhtohme tuisa otuhtoh po toorikyry ponãmero. 34Mame kokoro rokẽ isene ro ahtao tonahsẽ tokarose eya tineru pitiko maro ise toehtoh epekahtohme eya.