Filipským
1Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všem svatým v Kristu Ježíši, kteří jsou ve Filipech, s biskupy a diakony: 2Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a [od] Pána Ježíše Krista. 3Pokaždé, když si na vás vzpomenu, děkuji svému Bohu 4(neboť za vás všechny při každé své modlitbě stále s radostí prosím) 5za vaši účast na evangeliu od prvního dne až doposud. 6Jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, [je také] do dne Ježíše Krista dokončí. 7Je přece správné, abych o vás všech takto smýšlel, protože vás mám v srdci: vy všichni jste spoluúčastníci mé milosti, jak v mém vězení, tak v obraně a potvrzování evangelia. 8Bůh je mi svědkem, jak po vás všech toužím s láskou Ježíše Krista. 9A modlím se za to, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala v poznání a [ve] vší vnímavosti, 10tak abyste rozeznávali důležité věci [od nedůležitých], abyste byli upřímní a bezúhonní až do Kristova dne 11a byli naplněni ovocem spravedlnosti, které [nesete] skrze Ježíše Krista ke slávě a chvále Boží. 12Chtěl bych však, bratři, abyste věděli, že to, co mě [potkalo], přispělo spíše k prospěchu evangelia, 13takže celé císařské gardě i všem ostatním je známo, [že] mé vězení [je] pro Krista, 14a mnozí bratři v Pánu se spolehli na mé vězení a mají mnohem větší smělost mluvit slovo beze strachu. 15Někteří sice kážou Krista ze závisti a nevraživosti, jiní však z dobré vůle. 16Jedni hlásají Krista ze ctižádosti, neupřímně a mají za to, že [mi] k mému vězení přidají soužení; 17druzí však z lásky, neboť vědí, že jsem postaven k obraně evangelia. 18[Ale] co na tom! Aspoň se jakýmkoli způsobem, ať už naoko nebo opravdově, káže Kristus. A z toho se raduji a budu radovat i [nadále]. 19Vím totiž, že se mi to díky vaší modlitbě a přispění Ducha Ježíše Krista obrátí ve vysvobození, 20podle mého dychtivého očekávání a naděje, že v ničem nebudu zahanben, ale [že] ve vší smělosti bude jako vždy [tak] i nyní Kristus veleben na mém těle, ať už skrze život nebo skrze smrt. 21Neboť žít - [to je] pro mne Kristus a umřít - [to je] zisk. 22Jestliže však pro mne život v těle [znamená] plodnou práci, pak nevím, co si vybrat, 23neboť mě přitahuje obojí. Mám touhu odejít a být s Kristem, [což je] zdaleka nejlepší; 24ale zůstat v tomto těle je potřebnější kvůli vám. 25Na to tedy spoléhám a vím, že [tu ještě] pobudu a spolu s vámi všemi tu zůstanu k vašemu prospěchu a radosti víry, 26aby se vaše chlubení mnou rozhojnilo v Kristu Ježíši skrze můj opětovný příchod k vám. 27Jenom veďte život důstojný Kristova evangelia, abych ať už přijdu a uvidím vás, anebo když budu vzdálen, slyšel o vás, že stojíte v jednom duchu, [že] s jednou myslí společně bojujete ve víře evangelia 28a v ničem se nelekáte protivníků. To je jim jistým znamením zkázy, ale vám záchrany, a to od Boha. 29Neboť vám bylo pro Krista darováno, abyste v něj nejen věřili, ale také pro něho trpěli, 30když podstupujete tentýž zápas, který jste při mně viděli a [i] nyní slyšíte, [že je] při mně.