1 [Jako] spolupracovníci [vás] však také napomínáme, abyste nepřijímali Boží milost nadarmo. 2 Vždyť [on] říká: “V čas milosti jsem tě vyslyšel a ve dni spasení jsem ti přispěl na pomoc.” Hle, nyní [je] čas milosti, hle, nyní [je] den spasení! 3 V ničem nedáváme žádnou příležitost k pohoršení, aby [naší] službě nebylo co vytknout, 4 ale ve všem se osvědčujeme jako Boží služebníci: v mnohé vytrvalosti, v souženích, v nedostatcích, v úzkostech, 5 v ranách, ve vězeních, v nepokojích, v pracech, v bděních, v postech, 6 v čistotě, v poznání, v trpělivosti, v laskavosti, v Duchu Svatém, v nepředstírané lásce, 7 ve slově pravdy, v Boží moci; skrze výzbroj spravedlnosti napravo i nalevo, 8 skrze slávu i pohanu, skrze zlou i dobrou pověst; jako bludaři, a [přitom] pravdomluvní, 9 jako neznámí, a [přitom] dobře známí, jako umírající, a hle, žijeme, jako trestaní, a [přitom] nevydávaní na smrt, 10 jako zarmoucení, stále se však radující, jako chudí, avšak obohacující mnohé, jako nic nemající, a [přitom] všechno vlastnící. 11 Naše ústa jsou otevřena k vám, Korintští, naše srdce je rozšířeno. 12 Nejste omezeni námi, ale jste omezeni svými vlastními city. 13 Na oplátku za to (mluvím jako k dětem) se tedy rozšiřte i vy. 14 Netáhněte jho s nevěřícími. Vždyť jaký [je] spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou? 15 Jaká [je] shoda Krista s Beliálem a jaký díl [má] věřící s nevěřícím? 16 Jaké [je] spolčení Božího chrámu s modlami? Vy jste přece chrám živého Boha, jak Bůh řekl: “Budu v nich přebývat a procházet se mezi [nimi]. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.” 17 Proto: “Vyjděte z jejich středu a oddělte se, praví Pán, nedotýkejte se nečistého; a já vás přijmu.” 18 “A budu vaším Otcem a vy mi budete syny a dcerami, praví Pán Všemohoucí.”