20
I stalo se po roce, když králové vyjíždívají na vojnu, že vedl Joáb lid váleèný, a hubil zemi synù Ammon. A když pøitáhl, oblehl Rabbu; (ale David zùstal v Jeruzalémì). I dobyl Joáb Rabby, a rozboøil ji. Tedy sòal David korunu krále jejich s hlavy jeho, a našel, že vážila høivnu zlata. A bylo v ní kamení drahé, i vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též koøisti mìsta velmi veliké. Lid pak, kterýž v nìm byl, vyvedl, a dal je pod pily a brány železné i sekery. A tak uèinil David všechnìm mìstùm Ammonitským. I navrátil se David se vším lidem do Jeruzaléma. Potom pak když trvala válka v Gázer s Filistinskými, tehdy zabil Sibbechai Chusatský Sippaje, kterýž byl zplozený z obrù, i sníženi jsou. Byla ještì i jiná válka s Filistinskými, kdežto zabil Elchanan, syn Jairùv, Lachmi bratra Goliáše Gittejského, u jehož kopí bylo døevo jako vratidlo tkadlcovské. Opìt byla jiná válka v Gát, a byl tam muž veliké postavy, kterýž mìl po šesti prstech, všech ètyømecítma, a byl i on zplozený z téhož obra. Ten když hanìl Izraele, zabil ho Jonata syn Semmaa, bratra Davidova. Ti byli synové jednoho obra v Gát, kteøíž padli od ruky Davidovy a od ruky služebníkù jeho.