20
Tedy Benadad král Syrský, shromáždiv všecka vojska svá, a maje s sebou tøidceti a dva krále, též konì i vozy, vytáhl a oblehl Samaøí a dobýval ho. I poslal posly k Achabovi králi Izraelskému do mìsta, A vzkázal jemu: Takto praví Benadad: Støíbro tvé a zlato tvé mé jest, též ženy tvé i synové tvoji nejzdárnìjší moji jsou. I odpovìdìl král Izraelský a øekl: Vedlé øeèi tvé, pane mùj králi, tvùj jsem i všecko, což mám. Opìt navrátivše se poslové, øekli: Takto praví Benadad: Poslal jsem k tobì, aꜜby øekli: Støíbro své a zlato své, ženy své i syny své dáš mi. Ale však o tomto èase zítra pošli služebníky své k tobì, aby pøehledali dùm tvùj i domy služebníkù tvých, a oniꜜ všecko, cožkoli máš nejlepšího, vezmouce v ruce své, poberou. A tak povolav král Izraelský všech starších zemì té, øekl: Posuïte medle, a vizte, jakꜜ ten zlého hledá; nebo poslal ke mnì pro ženy mé a pro syny mé, též pro støíbro mé i pro zlato mé, a neodepøel jsem jemu. I øekli jemu všickni starší a všecken lid: Neposlouchejž ho, ani mu povoluj. Protož odpovìdìl poslùm Benadadovým: Povìzte pánu mému králi: Všecko to, o èež jsi poslal k služebníku svému prvé, uèiním, ale této vìci uèiniti nemohu. Takž odešli poslové, a donesli mu tu odpovìd. 10 Ještì poslal k nìmu Benadad a øekl: Toto aꜜ mi uèiní bohové a toto aꜜ pøidadí, dostane-li se prachu Samaøského do hrstí všeho lidu, kterýž jest se mnou. 11 Zase odpovìdìl král Izraelský a øekl: Povìzte, aꜜ se nechlubí ten, kterýž se strojí do zbroje, jako ten, kterýž svláèí zbroj. 12 I stalo se, když uslyšel tu øeè, (nebo pil on i králové v staních), že øekl služebníkùm svým: Pøitrhnìte. I pøitrhli k mìstu. 13 A hle, prorok nìjaký pøišed k Achabovi králi Izraelskému, øekl: Toto praví Hospodin: Zdaliž jsi nevidìl všeho množství tohoto velikého? Hle, já dám je dnes v ruku tvou, abys poznal, že já jsem Hospodin. 14 A když øekl Achab: Skrze koho? odpovìdìl on: Tak praví Hospodin: Skrze služebníky knížat krajù. Øekl ještì: Kdo svede tu bitvu? Odpovìdìl: Ty. 15 A protož seètl služebníky knížat krajù, jichž bylo dvì stì tøidceti a dva; po nich seètl i všecken lid všech synù Izraelských, sedm tisícù. 16 I vytáhli o poledni. Benadad pak pil a ožral se v staních, on i tøidceti a dva králové pomocníci jeho. 17 A tak vytáhli služebníci knížat krajù nejprvé. I poslal Benadad, (když mu povìdìli, økouce: Muži vytáhli z Samaøí), 18 A øekl: Buï že vytáhli o pokoj, zjímejte je živé, buï že k bitvì vytáhli, zjímejte je živé. 19 Tak, pravím, vytáhli z mìsta ti služebníci knížat krajù, a vojsko za nimi táhlo. 20 A porazili jeden každý muže svého, tak že utíkali Syrští, Izraelští pak honili je. Ale Benadad král Syrský utekl na koni s jízdnými. 21 Potom vytáhl král Izraelský, a pobil konì i vozy zkazil, a tak porazil Syrské ranou velikou. 22 Opìt pøišel prorok ten k králi Izraelskému, a øekl jemu: Jdiž, zmužile se mìj a vìz i viz, co bys mìl èiniti; nebo zase po roce král Syrský vytáhne proti tobì. 23 Tedy služebníci krále Syrského øekli jemu: Bohové hor jsouꜜ bohové jejich, protož nás pøemohli; ale bojujme proti nim na rovinách, zvíš, nepøemùžeme-li jich. 24 Protož uèiò toto: Odbuï tìch králù, jednoho každého z místa jeho, a postav vývody místo nich. 25 Ty pak seèti sobì vojsko z svých jako vojsko onìch, kteøíž padli, a konì jako ony konì, a vozy jako ony vozy; i budeme bojovati proti nim na rovinách, a zvíš, nepøemùžeme-liꜜ jich. I uposlechl hlasu jejich a uèinil tak. 26 I stalo se po roce, že seètl Benadad Syrské a vytáhl do Afeku, aby bojoval proti Izraelovi. 27 Izraelští také seèteni jsou, a opatøivše se stravou, vytáhli jim v cestu. I položili se Izraelští proti nim jako dvì malá stáda koz, Syrští pak pøikryli tu zemi. 28 V tom pøišel týž muž Boží, a mluvil králi Izraelskému a øekl: Takto praví Hospodin: Proto že pravili Syrští: Bohem hor jest Hospodin a ne Bohem rovin, dám všecko množství toto veliké v ruce tvé, abyste vìdìli, že já jsem Hospodin. 29 A tak leželi oni proti nim za sedm dní; i stalo se dne sedmého, že svedli bitvu. I porazili synové Izraelští z Syrských sto tisíc pìších dne jednoho. 30 Jiní pak zutíkali do mìsta Afeku, kdež padla zed na dvadceti a sedm tisíc mužù, kteøíž byli pozùstali. Ale Benadad utíkaje, pøišel do mìsta, do nejtajnìjšího pokoje. 31 I øekli jemu služebníci jeho: Aj, toto jsme slýchali, že králové domu Izraelského jsou králové milosrdní. Medle, nechꜜ vezmeme pytle na bedra svá a provazy na hlavy své, a vejdeme k králi Izraelskému; snad pøi životu zachová tebe. 32 A protož pøepásali pytli bedra svá, a provazy vzali na hlavy své, a pøišli k králi Izraelskému a øekli: Služebník tvùj Benadad praví: Prosím, nechꜜ jsem zachován pøi životu. Kterýž øekl: Což jest ještì živ? Bratr tì mùj. 33 Muži pak ti soudíc to za dobré znamení, rychle chytili ta slova od nìho a øekli: Bratrꜜ jest tvùj Benadad. I øekl: Jdìte, pøiveïte ho sem. Takž vyšel k nìmu Benadad, i kázal mu vstoupiti na svùj vùz. 34 Tedy øekl jemu Benadad: Mìsta, kteráž otec mùj pobral otci tvému, navrátímꜜ, a ulice zdìláš sobì v Damašku, jako byl udìlal otec mùj v Samaøí. I odpovìdìl: Já vedlé smlouvy této propustím tì. A tak uèinil s ním smlouvu a propustil ho. 35 Muž pak nìjaký z synù prorockých øekl bližnímu svému z rozkazu Božího: Ubí mne medle. Ale muž ten nechtìl ho bíti. 36 Kterýž øekl jemu: Proto že jsi neuposlechl hlasu Hospodinova, aj teï, když pùjdeš ode mne, udáví tì lev. A když šel od nìho, trefil na nìj lev a udávil ho. 37 Opìt nalezl muže druhého, jemuž øekl: Medle, ubí mne. Kterýž ubil ho velice a ranil. 38 I odšed prorok ten, postavil se králi v cestì, a zmìnil se, zavìsiv sobì oèi. 39 A když král pomíjel, zvolal na nìj a øekl: Služebník tvùj vyšel do bitvy, a hle, jeden odšed, pøivedl ke mnì muže a øekl: Ostøíhej toho muže, jestliže se pak ztratí, budeꜜ život tvùj za život jeho, aneb centnéø støíbra položíš. 40 V tom když služebník tvùj toho i onoho hledìl, tožꜜ se ztratil. Proèež øekl jemu král Izraelský: Takový buï soud tvùj, jakýž jsi sám vypovìdìl. 41 Tedy rychle odhradil tváø svou, a poznal ho král Izraelský, že by z prorokù byl. 42 I øekl jemu: Takto praví Hospodin: Ponìvadž jsi z ruky pustil muže k smrti odsouzeného, budeꜜ život tvùj za život jeho, a lid tvùj za lid jeho. 43 Protož odjel král Izraelský do domu svého, smutný jsa a hnìvaje se, a pøišel do Samaøí.