30
Byl pak, když se navrátil David a muži jeho do Sicelechu, den tøetí, jakž Amalechitští byli vpád uèinili k stranì polední i k Sicelechu, a vyhubili Sicelech, a vypálili jej. A zajali ženy, kteréž byly v nìm. Nezabili žadného, ani malého ani velikého, ale szajímali a odešli cestou svou. A když pøišel David a muži jeho k mìstu, aj, vypáleno bylo ohnìm, a ženy jejich, též synové a dcery jejich zajati byli. Tedy David i lid jeho, kterýž s ním byl, pozdvihše hlasu svého, plakali, až již více plakati nemohli. Obì také manželky Davidovy zajaty jsou, Achinoam Jezreelitská, a Abigail žena nìkdy Nábale Karmelského. I ssoužen jest David náramnì, nebo se smlouval lid, aby ho ukamenovali, (hoøkostí zajisté naplnìna byla duše všeho lidu, jednoho každého pro syny jeho a pro dcery jeho). Však posilnil se David v Hospodinu Bohu svém. I øekl David Abiatarovi knìzi, synu Achimelechovu: Medle, vezmi na sebe efod. I vzal Abiatar efod pro Davida. Tázal se pak David Hospodina, øka: Mám-li honiti lotøíky ty? A dohoním-li se jich? I øekl jemu: Hoò, nebo se jich jistì dohoníš, a své mocnì vysvobodíš. A tak odšed David sám i tìch šest set mužù, kteøíž byli s ním, pøišli až ku potoku Bezor; nìkteøí pak tu pozùstali. 10 I honil je David se ètyømi sty mužù; nebo bylo pozùstalo dvì stì mužù, kteøíž ustavše, nemohli pøejíti potoka Bezor. 11 A nalezše muže Egyptského v poli, pøivedli jej k Davidovi. I dali jemu chleba, aby pojedl; dali jemu také i vody píti. 12 Dali jemu též kus hrudy fíkù a dva hrozny suché. A tak pojedl a okøál zase, (nebo byl nic nejedl ani nepil tøi dni a tøi noci). 13 Zatím øekl jemu David: Èí jsi ty? A odkud jsi? Kterýž odpovìdìl: Rodem jsem z Egypta, služebník muže Amalechitského, a opustil mne pán mùj, proto že jsem stonal, dnes tøetí den. 14 Byli jsme zajisté vpád uèinili k stranì polední Ceretejského, a v tu stranu, kteráž jest Judova, a ku poledni, kteráž jest Kálefova, a Sicelech jsme vypálili ohnìm. 15 Tedy øekl jemu David: Mohl-li bys dovésti mne k tìm lotøíkùm? Kterýž øekl: Pøisáhni mi skrze Boha, že mne nezabiješ, a že mne nevydáš v ruku pána mého, a pøivedu tì na ty lotøíky. 16 I pøivedl ho. (A aj, byli se rozprostøeli po vší té zemi, jedouce a pijíce a provyskujíce nade všemi koøistmi tak velikými, kteréž pobrali z zemì Filistinské a z zemì Judovy.) 17 Protož bil je David od veèera až do veèera druhého dne, aniž kdo z nich ušel, kromì ètyø set mládencù, kteøíž vsedše na velbloudy, utekli. 18 A tak odjal David všecko, což byli pobrali Amalechitští; také obì ženy své vysvobodil David. 19 A nezhynulo jim nic, ani malého ani velikého, i z synù i ze dcer, i z loupeže a ze všeho, což jim vzato bylo; všecko zase David pøivedl. 20 Nadto szajímal David všecka stáda bravù i skotù, kteráž hnali pøed dobytkem svým, a pravili: Totoꜜ jsou koøisti Davidovy. 21 Pøišel pak David k tìm dvìma stùm mužù, kteøíž byli ustali, tak že nemohli jíti za Davidem, jimž byli kázali zùstati pøi potoku Bezor; tedy vyšli vstøíc Davidovi a lidu, kterýž byl s ním. A pøistoupiv David k tomu lidu, pozdravil jich pøátelsky. 22 Ale všickni, což jich koli bylo zlých a bezbožných mezi tìmi muži, kteøíž chodili s Davidem, mluvili, økouce: Ponìvadž nešli s námi, nedáme jim z koøistí, kteréž jsme odjali, toliko každému manželku jeho a syny jeho, aby vezmouce je, odešli. 23 David pak øekl: Neèiòte tak, bratøí moji, s tím, což nám dal Hospodin, kterýž nás ostøíhal a dal vojsko, jenž vytáhlo proti nám, v ruku naši. 24 A kdož vás uposlechne v té vìci? Nebo jakýž bude díl toho, kterýž vyšel k bitvì, takovýž bude díl i toho, kterýž hlídal bøemen; rovnì se dìliti budou. 25 A tak bývalo od toho dne i potom, nebo to za právo a obyèej uložil v Izraeli až do tohoto dne. 26 A když pøišel David do Sicelechu, poslal z tìch koøistí starším Juda, pøátelùm svým, øka: Teï máte dar z loupeží nepøátel Hospodinových. 27 Tìm, kteøíž byli v Bethel, a kteøíž v Rámat ku poledni, a kteøíž byli v Jeter; 28 Též kteøíž v Aroer, a kteøíž v Sefama, a kteøíž v Estemo; 29 A kteøíž v Rachal, a kteøíž v mìstech Jerachmeelových, a kteøíž v mìstech Cinejského; 30 I tìm, kteøíž v Horma, a kteøíž v Korasan, a kteøíž v Atach; 31 A kteøíž byli v Hebronu, i po všech místech, na nichž býval David s lidem svým.