31
A když se to všecko dokonalo, vyšed všecken lid Izraelský, což ho koli bylo v mìstech Judských, stroskotali modly a posekali háje, a poboøili výsosti a oltáøe po vší zemi Judské a Beniamin, i v Efraim a Manasses, až vše dokonali. Potom navrátili se všickni synové Izraelští, jeden každý k vládaøství svému do mìsta svého. Ezechiáš pak zase zøídil tøídy knìží a Levítù podlé tøíd jejich, jednoho každého podlé povinnosti pøisluhování jeho, knìží a Levíty k obìtem zápalným a pokojným, aby pøisluhovali, a oslavovali i chválili Hospodina v branách vojska jeho. Též i èástka z statku královského dávána k obìtování zápalù, k zápalùm jitøním i veèerním, též k zápalùm sobotním, a na novmìsíce i na slavnosti výroèní, jakož psáno jest v zákonì Hospodinovì. Pøikázal také lidu pøebývajícímu v Jeruzalémì, dávati díl knìžím a Levítùm, aby tím ochotnìjší byli v zákonì Hospodinovì. A jakž vyšel tento rozkaz, snesli synové Izraelští mnoho prvotin obilé, mstu, oleje, ovoce palmového i všech úrod polních, a desátek ze všech vìcí hojný pøinesli. Synové také Izraelští a Judští, kteøíž bydlili v mìstech Judských, i oni desátky z skotù a bravù, a desátky svaté, posvìcené Hospodinu Bohu svému, snášeli a skládali po hromadách. Tøetího mìsíce poèali zakládati tìch hromad, a mìsíce sedmého dokonali. Pøišed pak Ezechiáš s knížaty, a vidouce hromady ty, dobroøeèili Hospodinu a lidu jeho Izraelskému. I tázal se Ezechiáš knìží a Levítù o tìch hromadách. 10 Jemuž odpovìdìl Azariáš knìz nejvyšší z domu Sádochova, øka: Jakž poèali tìch obìtí pøinášeti do domu Hospodinova, jedli jsme a nasyceni jsme, a ještì zùstává hojnì; nebo Hospodin požehnal lidu svému, že toho tak mnoho pozùstalo. 11 Tedy rozkázal Ezechiáš nadìlati špižírní pøi domu Hospodinovu. I nadìlali, 12 A snášeli tam vìrnì obìti a desátky, i vìci posvìcené, a nad tím byl za správce Konaniáš Levíta, a Simei bratr jeho, druhý. 13 Jechiel pak a Azaziáš, Nachat a Azael, a Jerimot a Jozabad, Eliel, Izmachiáš, Machat a Benaiáš, pøivzati za úøedníky od Konaniáše a Simei bratra jeho, podlé poruèení Ezechiáše krále, a Azariáše knížete domu Božího. 14 Chóre pak syn Imny, Levíta, vrátný brány východní, byl nad tím, což dobrovolnì obìtovali Bohu, aby rozdìloval obìti Hospodinovy a vìci svatosvaté. 15 Jemuž ku pomoci byli Eden, Miniamin, Jesua, Semaiáš, Amariáš a Sechaniáš po mìstech knìžských, muži hodnovìrní, aby rozdìlovali bratøím svým díly, jakž velikému, tak malému, 16 (Mimo ty, kteøíž z pokolení jejich byli pohlaví mužského, od tøíletých a výše), každému vcházejícímu do domu Hospodinova ku povinnostem denním, podlé úøadù jejich, a podlé služby jich i podlé tøídy jejich, 17 A tìm, kteøíž poèteni byli v rodinì knìžské po èeledech otcù jejich, i Levítùm, ode dvadcítiletého a výše, podlé služby jich v tøídách jejich, 18 Též i rodinì jejich, na všecky malièké jich, ženy jejich, syny jejich i dcery jejich, a všemu množství; nebo dovìrnì posvìtili se v svatosti. 19 Synùm také Aronovým knìžím v pøedmìstích mìst jejich po všech mìstech ti muži, kteøíž zejména zaznamenáni jsou, dávali díly každému pohlaví mužského z knìží i každému z rodiny Levítù. 20 A tak uèinil Ezechiáš ve všem Judstvu, a èinil, což dobrého, pøímého a pravého jest pøed Hospodinem Bohem svým. 21 A ve všelikém díle, kteréžkoli zaèal pøi službì domu Božího, a v zákonì i v pøikázaní, hledaje Boha svého, celým srdcem svým to èinil, a šꜜastnì se mu vedlo.