1 Protož napomáhajíce, i napomínáme vás, abyste milosti Boží nadarmo nebrali, 2 (Neboꜜ praví Bùh: V èas pøíhodný uslyšel jsem tì a v den spasení spomohl jsem tobì. Aj, nyníꜜ jest èas pøíhodný, aj, nyní dnové spasení.) 3 Žádného v nièemž nedávajíce pohoršení, aby byla bez úhony služba naše; 4 Ale ve všem se chovajíce jakožto Boží služebníci, ve mnohé trpìlivosti, v utištìních, v nedostatcích, v úzkostech, 5 V ranách, v žaláøích, v nepokojích, v pracech, v bdìní, v postech, 6 V èistotì, v umìní, v dlouhoèekání, v dobrotivosti, v Duchu svatém, v lásce neošemetné, 7 V slovu pravdy, v moci Boží, skrze odìní spravedlnosti, napravo i nalevo, 8 Skrze slávu i pohanìní, skrze zlou i dobrou povìst, jakožto bludní, a jsouce pravdomluvní, 9 Jakožto neznámí, a jsouce známí, jakožto umírající, a aj, živi jsme, jakožto potrestaní, a nezmordovaní, 10 Jako smutní, avšak vždycky se radujíce, jako chudí, a mnohé zbohacujíce, jako nic nemajíce, avšak všemi vìcmi vládnouce. 11 Ústa naše otevøína jsou k vám, ó Korinští, srdce naše rozšíøeno jest. 12 Nejste v nás souženi, než souženi jste v srdcích vašich. 13 O takovéžꜜ odplaty žádám od vás, jakožto synùm pravím: Rozšiøte se i vy. 14 A netáhnìte jha s nevìøícími. Nebo jaký jest spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké obcování svìtla s temnostmi? 15 A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl vìøícímu s nevìøícím? 16 A jaké spolèení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jakož povìdìl Bùh: Že pøebývati budu v nich, a procházeti se, a budu jejich Bohem, a oni budou mým lidem. 17 A protož vyjdìtež z prostøedku jejich a oddìlte se od nich, praví Pán; a neèistého se nedotýkejte, a já pøijmu vás. 18 A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a za dcery, praví Pán všemohoucí.