13
Léta tøimecítmého Joasa syna Ochoziáše, krále Judského, kraloval Joachaz syn Jéhu nad Izraelem v Samaøí sedmnácte let. A èinil to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma; nebo následoval høíchù Jeroboáma syna Nebatova, kterýž pøivedl k høešení Izraele, a neuchýlil se od nich. I rozhnìvala se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku Hazaele krále Syrského, a v ruku Benadada syna Hazaelova po všecky ty dny. Ale když se modlil Joachaz Hospodinu, vyslyšel jej Hospodin. Vidìl zajisté trápení Izraelské, že je ssužoval král Syrský. Protož dal Hospodin Izraelovi vysvoboditele, a vyšli z ruky Syrských, i bydlili synové Izraelští v pøíbytcích svých jako kdy prvé. Však proto neodstoupili od høíchù domu Jeroboámova, kterýž pøivedl k høešení Izraele, nýbrž v nich chodili, ano i háj ještì zùstával v Samaøí, Aèkoli nezanechal Joachazovi lidu, kromì padesáti jízdných a desíti vozù a desíti tisícù pìších; nebo je pohubil král Syrský, a setøel je jako prach pøi mlácení. O jiných pak èinech Joachazových, a cožkoli èinil, i o síle jeho zapsáno jest v knize o králích Izraelských. I usnul Joachaz s otci svými, a pochovali ho v Samaøí. Kraloval pak Joas syn jeho místo nìho. 10 Léta tøidcátého sedmého Joasa krále Judského kraloval Joas syn Joachazùv nad Izraelem v Samaøí šestnácte let. 11 A èinil to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma, neuchýliv se od žádných høíchù Jeroboáma syna Nebatova, kterýž pøivedl k høešení Izraele, ale chodil v nich. 12 O jiných pak èinech Joasových, i cožkoli èinil, i o síle jeho, kterouž bojoval proti Amaziášovi králi Judskému, zapsáno jest v knize o králích Izraelských. 13 I usnul Joas s otci svými, a sedl Jeroboám na stolici jeho. I pochován jest Joas v Samaøí s králi Izraelskými. 14 Elizeus pak roznemohl se nemocí tìžkou, v kteréž i umøel. A pøišel byl k nìmu Joas král Izraelský, a pláèe nad ním, øekl: Otèe mùj, otèe mùj, vozové Izraelští a jízdo jeho! 15 Ale Elizeus øekl jemu: Vezmi luèištì a støely. I vzav, pøinesl k nìmu luèištì a støely. 16 Øekl dále králi Izraelskému: Vezmi v ruku svou luèištì. I vzal je v ruku svou. Vložil také Elizeus ruce své na ruce královy. 17 A øekl: Otevøi to okno k východu. A když otevøel, øekl Elizeus: Støeliž. I støelil. Tedy øekl: Støela spasení Hospodinova a støela vysvobození proti Syrským; nebo porazíš Syrské v Afeku, až i do konce vyhladíš je. 18 Opìt øekl: Vezmi støely. I vzal. Tedy øekl králi Izraelskému: Støílej k zemi. I støelil po tøikrát, potom tak nechal. 19 Proèež rozhnìvav se na nìj muž Boží, øekl: Mìls pìtkrát neb šestkrát støeliti, ješto bys byl porazil Syrské, ažbys je i do konce byl vyhladil; nyní pak jen po tøikrát porazíš Syrské. 20 Potom umøel Elizeus, a pochovali ho. Lotøíkové pak Moábští vtrhli do zemì nastávajícího roku. 21 I stalo se, když pochovávali jednoho, že uzøevše ty lotøíky, uvrhli muže toho do hrobu Elizeova. Kterýžto muž, jakž tam padl, a dotekl se kostí Elizeových, ožil a vstal na nohy své. 22 Hazael pak král Syrský, ssužoval Izraele po všecky dny Joachaza. 23 A milostiv jsa jim Hospodin, slitoval se nad nimi, a popatøil na nì, pro smlouvu svou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem, a nechtìl jich zahladiti, aniž zavrhl jich od tváøi své až do tohoto èasu. 24 I umøel Hazael král Syrský, a kraloval Benadad syn jeho místo nìho. 25 Protož Joas syn Joachazùv pobral zase mìsta z ruky Benadada syna Hazaelova, kteráž byl vzal z ruky Joachaza otce jeho váleènì; nebo po tøikrát porazil ho Joas, a navrátil mìsta Izraelská.