18
Stalo se pak léta tøetího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského. V pìtmecítma letech byl, když poèal kralovati, a dvadceti devìt let kraloval v Jeruzalémì. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova. Ten èinil, což jest dobrého pøed oèima Hospodinovýma, všecko tak, jakž èinil David otec jeho. On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada mìdìného, jehož byl udìlal Mojžíš; nebo až do tìch dnù synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam. V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po nìm jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z tìch, kteøíž byli pøed ním. Nebo se pøídržel Hospodina, aniž se uchýlil od nìho, a ostøíhal pøikázaní jeho, kteráž byl pøikázal Hospodin Mojžíšovi. A byl Hospodin s ním; k èemuž se koli obrátil, šꜜastnì se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu. On porazil Filistinské až do Gázy a konèin jeho, od vìže strážných až do mìsta hrazeného. Stalo se pak léta ètvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského), vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samaøí a oblehl ji. 10 I vzali ji pøi konci léta tøetího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského), vzata jest Samaøí. 11 I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor pøi potoku Gozan, a v mìstech Médských, 12 Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale pøestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což pøikázal Mojžíš služebník Hospodinùv, tak že ani poslechnouti ani èiniti nechtìli. 13 Potom ètrnáctého léta krále Ezechiáše pøitáhl Senacherib král Assyrský proti všechnìm mìstùm Judským hrazeným, a zdobýval jich. 14 Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, øka: Zhøešilꜜ jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tøi sta centnéøù støíbra a tøidceti centnéøù zlata. 15 I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v domì Hospodinovì a v pokladích domu královského. 16 Toho èasu obloupal Ezechiáš dvéøe chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému. 17 A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteøíž vytáhše, pøijeli k Jeruzalému, a pøitáhše, pøitrhli a položili se u struhy rybníka hoøejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené pøi poli valcháøovu. 18 A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášùv, kterýž byl správce domu, a Sobna písaø, a Joach syn Azafùv kancléø. 19 I mluvil k nim Rabsace: Povìzte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš? 20 Mluvils, (ale slova rtù svých), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš? 21 Aj, nyní zpolehl jsi na hùl tøtinovou, a to ještì nalomenou, na Egypt, na niž zpodepøel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýꜜ jest Farao král Egyptský všechnìm, kteøíž doufají v nìho. 22 Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš poboøil výsosti i oltáøe, a pøikázal Judovi i Jeruzalému, øka: Pøed tímto oltáøem klanìti se budete v Jeruzalémì. 23 Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámꜜ dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli? 24 I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníkù pána mého, aèkoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce? 25 Pøesto, zdali bez Hospodina pøitáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin øekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji. 26 I øekl Eliakim syn Helkiášùv a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkùm svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky pøed lidem tímto, kterýž jest na zdech. 27 I odpovìdìl jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobì poslal mne pán mùj, abych mluvil slova tato? Však k mužùm tìm, kteøíž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moè svùj spolu s vámi pili. 28 A tak stoje Rabsace, volal hlasem velikým, Židovsky mluvì a øka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského. 29 Toto praví král: Nechꜜ vás nesvodí Ezechiáš, neboꜜ nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé. 30 A nechꜜ vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, øka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudeꜜ dáno mìsto toto v ruku krále Assyrského. 31 Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Uèiòte se mnou smlouvu, a vyjdìte ke mnì, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z èisterny své, 32 Dokudž nepøijdu a nepøenesu vás do zemì podobné zemi vaší, do zemì úrodné, zemì chleba a vinic, zemì olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemøete. Neposlouchejtež Ezechiáše, neboꜜ vás svodí, øka: Hospodin vysvobodí nás. 33 Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národù jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského? 34 Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samaøí z ruky mé? 35 Kteøí jsou mezi všemi bohy tìch zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé? 36 Lid pak mlèel, a neodpovìdìl mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, økoucí: Neodpovídejte jemu. 37 Pøišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písaø, a Joach syn Azafùv kancléø k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.