23
Tedy poslav král, aby se shromáždili k nìmu všickni starší Judští a Jeruzalémští, Vstoupil král do domu Hospodinova a všickni muži Judští, i všickni obyvatelé Jeruzalémští s ním, i knìží a proroci, a všecken lid od malého až do velikého, i èetl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domì Hospodinovì. Potom stoje král na místì vyšším, uèinil smlouvu pøed Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostøíhati pøikázaní jeho, i svìdectví jehoa ustanovení jeho, vším srdcem svým a vší duší svou, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou zapsána v knize té. K kteréžto smlouvì i všecken lid pøistoupil. A pøikázal král Helkiášovi knìzi nejvyššímu a knìžím nižším i strážným prahu, aby vymetali z chrámu Hospodinova všecky nádoby, kteréž udìlány byly Bálovi a háji, i všemu vojsku nebeskému. Kterýž popáliv je vnì za Jeruzalémem na poli Cedron, vnesl prach jejich do Bethel. Složil také knìží, kteréž byli ustanovili králové Judští, aby kadívali na výsostech v mìstech Judských a vùkol Jeruzaléma; takž podobnì i ty, kteøíž kadívali Bálovi, slunci, mìsíci a planétám, i všemu vojsku nebeskému. Vyvezl také háj z domu Hospodinova ven z Jeruzaléma ku potoku Cedron, a spálil jej u potoka Cedron a setøel na prach; ten pak prach vysypal na hroby synù toho lidu. Domky také sodomáøù hanebných zkazil, kteøíž byli pøi domì Hospodinovì, v nichž ženy tkaly kortýny k háji. A kázal pøivésti všecky knìží z mìst Judských, a poškvrnil výsostí, na nichž kadívali knìží, od Gabaa až do Bersabé. Zkazil také výsostí u bran, kteréž byly u vrat brány Jozue, knížete mìsta, a byly po levé stranì vcházejícímu do brány mìstské. A však nepøistupovali ti knìží výsostí k oltáøi Hospodinovu v Jeruzalémì, ale jídali chleby pøesné mezi bratøími svými. 10 Poškvrnil také i Tofet, jenž jest v údolí syna Hinnom, aby více žádný nevodil syna svého aneb dcery své skrze oheò Molochovi. 11 Zahladil také ty konì, kteréž byli postavili králové Judští slunci, kdež se vchází do domu Hospodinova, k domu Netanmelecha komorníka, kterýž byl v Parvarim; a vozy slunce spálil ohnìm. 12 Ano i oltáøe, kteøíž byli na vrchním paláci Achasovu, jichž byli nadìlali králové Judští, a oltáøe, jichž nadìlal Manasses v obou síních domu Hospodinova, poboøil král, a pospíšiv s nimi odtud, dal vysypati prach jejich do potoka Cedron. 13 Výsosti také, kteréž byly pøed Jeruzalémem, a kteréž byly po pravé stranì hory Olivetské, jichž byl nadìlal Šalomoun král Izraelský Astarotovi, ohavnosti Sidonských, a Chámosovi, ohavnosti Moábských, a Melchomovi, ohavnosti synù Ammon, poškvrnil král, 14 A potøískal obrazy, háje posekal, a místa jejich naplnil kostmi lidskými. 15 Nadto i oltáø, jenž byl v Bethel, a výsost, kterouž udìlal Jeroboám syn Nebatùv, kterýž pøivedl k høešení Izraele, i ten oltáø i výsost zkazil, a spáliv výsost, setøel ji na prach; spálil i háj. 16 A obrátiv se Joziáš, uzøel hroby, kteøíž tu na hoøe byli, a poslav, pobral kosti z tìch hrobù a spálil je na tom oltáøi. A tak poškvrnil ho vedlé øeèi Hospodinovy, kterouž mluvil muž Boží ten, kterýž to pøedpovìdìl. 17 I øekl: Jaký jest onenno nápis, kterýž vidím? Odpovìdìli jemu muži mìsta: Hrob muže Božího jest, kterýž pøišed z Judstva, pøedpovìdìl tyto vìci, kteréž jsi uèinil pøi oltáøi v Bethel. 18 Tedy øekl: Nechtež ho, aniž kdo hýbej kostmi jeho. I vysvobodili kosti jeho s kostmi proroka toho, kterýž byl pøišel z Samaøí. 19 Též všecky domy výsostí, kteøíž byli v mìstech Samaøských, jichž byli nadìlali králové Izraelští, aby popouzeli Hospodina, zkazil Joziáš, a uèinil jim rovnì tak, jakž byl uèinil v Bethel. 20 Zbil také všecky knìží výsostí, kteøíž tu byli, na oltáøích, a pálil kosti lidské na nich. Potom navrátil se do Jeruzaléma. 21 Pøikázal pak král všemu lidu, øka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této. 22 Nebo nebyla slavena taková velikanoc od èasu soudcù, kteøíž soudili Izraele, a po všecky dny králù Izraelských a králù Judských. 23 Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémì. 24 Ano i vìšꜜce a hadaèe, obrazy i ukydané bohy, a všecky ty ohavnosti, což jich bylo vidìti v zemi Judské a v Jeruzalémì, vyplénil Joziáš, aby naplnil slova zákona zapsaná v knize, kterouž nalezl Helkiáš knìz v domì Hospodinovì. 25 A nebylo jemu podobného krále pøed ním, kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým, a celou duší svou, i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova, ani po nìm nepovstal podobný jemu. 26 A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hnìvu svého velikého, kterouž vzbuzen byl hnìv jeho proti Judovi, pro všecka popouzení, kterýmiž popouzel ho Manasses. 27 Protož øekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváøi své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to mìsto, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dùm, o nìmž jsem byl øekl: Jméno mé tam bude. 28 O jiných pak èinech Joziášových, a cožkoli èinil, zapsáno jest v knize o králích Judských. 29 Za dnù jeho pøitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k øece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti nìmu, a on zabil jej v Mageddo, když ho uzøel. 30 Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vùz, pøivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobì jeho. I vzal lid zemì Joachaza syna Joziášova, a pomazali ho, i ustanovili králem na místì otce jeho. 31 Ve tøímecítma letech byl Joachaz, když poèal kralovati, a kraloval tøi mìsíce v Jeruzalémì. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna. 32 A èinil to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma, všecko tak, jakž èinili otcové jeho. 33 I svázal ho Farao Nécho v Ribla, v zemi Emat, když kraloval v Jeruzalémì, a uložil daò na tu zemi, sto centnéøù støíbra a centnéø zlata. 34 A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova, na místo Joziáše otce jeho, a promìnil jméno jeho, aby sloul Joakim. Ale Joachaza vzal, kterýž, když se dostal do Egypta, umøel tam. 35 To pak zlato i støíbro dával Joakim Faraonovi; proèež šacoval obyvatele zemì, aby mohl dáti støíbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral støíbro i zlato od lidu zemì, aby dal Faraonovi Néchovi. 36 V pìtmecítma letech byl Joakim, když poèal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémì. Jméno matky jeho bylo Zebuda, dcera Pedaiova z Ruma. 37 I èinil to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma, podlé všeho, což èinili otcové jeho.