25
Stalo se pak léta devátého kralování jeho, mìsíce desátého, v desátý den téhož mìsíce, že pøitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položil se u nìho, a vzdìlali proti nìmu hradbu vùkol. A bylo mìsto obleženo, až do jedenáctého léta krále Sedechiáše. V kterémžto, devátého dne ètvrtého mìsíce, rozmohl se hlad v mìstì, a nemìl chleba lid zemì. I protrženo jest mìsto, a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvìma zdmi u zahrady královské; Kaldejští pak leželi okolo mìsta. Ušel také král cestou pouštì. I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli ho na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od nìho. A tak javše krále, pøivedli jej k králi Babylonskému do Ribla, kdež uèinili o nìm soud. Syny pak Sedechiášovy zmordovali pøed oèima jeho. Potom Sedechiáše oslepili, a svázavše ho øetìzy ocelivými, zavedli jej do Babylona. Potom mìsíce pátého, sedmý den téhož mìsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, pøitáhl Nebuzardan hejtman nad žoldnéøi, služebník krále Babylonského, do Jeruzaléma. A zapálil dùm Hospodinùv i dùm královský, i všecky domy v Jeruzalémì, a tak všecky domy veliké vypálil. 10 Zdi také Jeruzalémské vùkol poboøilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéøi. 11 Ostatek pak lidu, kterýž byl zùstal v mìstì, i pobìhlce, kteøíž se byli obrátili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid, zavedl Nebuzardan hejtman nad žoldnéøi. 12 Toliko nìco chaterného lidu zemì zanechal hejtman nad žoldnéøi, aby byli vinaøi a oráèi. 13 Nadto sloupy mìdìné, kteøíž byli v domì Hospodinovì, i podstavky, i moøe mìdìné, kteréž bylo v domì Hospodinovì, ztloukli Kaldejští, a mìï z nich odvezli do Babylona. 14 Též hrnce, lopaty a nástroje hudebné, a kadidlnice i všecky nádoby mìdìné, jimiž sloužili, pobrali. 15 I nádoby k oharkùm a kotlíky, a cokoli zlatého a støíbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéøi, 16 Sloupy dva, moøe jedno a podstavky, jichž byl nadìlal Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mìdi všech tìch nádob. 17 Osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, a makovice na nìm mìdìná, kterážto makovice tøí loket zvýší byla, a møežování i jablka zrnatá na té makovici vùkol; všecko bylo mìdìné. Takovýž byl i druhý sloup s møežováním. 18 Vzal také týž hejtman nad žoldnéøi Saraiáše knìze pøedního, a Sofoniáše knìze nižšího, a tøi strážné prahu. 19 A z mìsta vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a pìt mužù z tìch, jenž bývali pøi králi, kteøíž nalezeni byli v mìstì, a pøedního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu zemì, a šedesáte mužù z lidu zemì, kteøíž se nalezli v mìstì. 20 Zjímav tedy je Nebuzardan hejtman nad žoldnéøi, pøivedl je k králi Babylonskému do Ribla. 21 I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla, v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z zemì své. 22 Lidu pak, kterýž zùstal v zemi Judské, jehož byl zanechal Nabuchodonozor král Babylonský, pøedstavil Godoliáše syna Achikama, syna Safanova. 23 I uslyšeli všickni hejtmané vojska, oni i lid jejich, že postavil za správce král Babylonský Godoliáše, a pøišli k Godoliášovi do Masfa, totiž Izmael syn Netaniášùv, a Jochanan syn Kareachùv, a Saraiáš syn Tanchumeta Netofatského, a Jazaniáš syn Machatùv, oni i lid jejich. 24 Tedy pøisáhl jim Godoliáš i lidu jejich, a øekl jim: Nebojte se služby Kaldejských, zùstaòte v zemi, a služte králi Babylonskému, a dobøe vám bude. 25 I stalo se mìsíce sedmého, pøišel Izmael syn Netaniáše, syna Elisamova, z semene královského, a deset mužù s ním. I zabili Godoliáše, a umøel; takž i Židy i Kaldejské, kteøíž s ním byli v Masfa. 26 Proèež zdvih se všecken lid, od malého až do velikého, i hejtmané vojsk, ušli do Egypta; nebo se báli Kaldejských. 27 Stalo se také léta tøidcátého sedmého po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého mìsíce, dvadcátého sedmého dne téhož mìsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když poèal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláøe. 28 A mluvil s ním dobrotivì, i stolici jeho postavil nad stolice jiných králù, kteøíž s ním byli v Babylonì. 29 Zmìnil též roucho jeho, kteréž mìl v žaláøi. I jídal vždycky pøed ním po všecky dny života svého. 30 Nebo vymìøený pokrm ustaviènì dáván byl jemu od krále, a to na každý den po všecky dny života jeho.