1 Ty synu èlovìèí, prorokuj ještì proti Gogovi a rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já povstanu proti tobì, ó Gogu, kníže a hlavo v Mešech a Tubal. 2 A odvedu tì zpìt, navštívì tì šesti ranami, když tì vzbudím, abys pøitáhl od stran pùlnoèních, a pøivedu tì na hory Izraelské. 3 Nebo vyrazím luèištì tvé z ruky tvé levé, a støely z ruky tvé pravé vyvrhu. 4 Na horách Izraelských padneš ty i všickni houfové tvoji i národové, kteøíž budou s tebou; ptákùm a všemu ptactvu køídla majícímu i zvìøi polní dám tì k sežrání. 5 Na svrchku pole padneš; neboꜜ jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin. 6 Vypustím také oheò na Magoga i na ty, kteøíž pøebývají na ostrovích bezpeènì, i zvìdíꜜ, že já jsem Hospodin. 7 A jméno svatosti své uvedu v známost u prostøed lidu svého Izraelského. Nedopustím, pravím, více poškvròovati jména svatosti své, i zvìdíꜜ národové, že já jsem Hospodin Svatý v Izraeli. 8 Aj, pøijdeꜜ a stane se to, praví Panovník Hospodin, téhož dne, o kterémž jsem mluvil. 9 Tehdy vyjdou obyvatelé mìst Izraelských, a zapálíce, popálí zbroj a štíty i pavézy, luèištì i støely, døevce i kopí, a budou je páliti ohnìm sedm let. 10 Aniž nositi budou døíví s pole, ani sekati v lesích, proto že zbrojí zanìcovati budou oheò, když zloupí ty, kteøíž je loupívali, a mocí poberou tìm, kteøíž jim mocí brávali, praví Panovník Hospodin. 11 I stane se v ten den, že dám Gogovi místo ku pohøbu tam v Izraeli, údolí, kudyž se jde k východní stranì k moøi, kteréžto zacpá ústa tudy jdoucích. I pohøbí tam Goga i všecko množství jeho, a nazovou je údolí množství Gogova. 12 Nebo pochovávati je budou dùm Izraelský za sem mìsícù proto, aby vyèistili zemi. 13 A tak pohøbí je všecken lid té zemì, a bude jim to ku poctivosti v den, v kterýž oslaven budu, praví Panovník Hospodin. 14 Oddìlíꜜ pak muže stateèné, kteøíž by procházeli tu zemi, proto aby pochovávali ty, kteøíž by pozùstali na svrchku zemì, aby ji vyèistili. Po vyjití sedmi mìsícù pøehledávati zaènou. 15 A ti procházejíce, choditi budou po zemi, a když uzøí kosti èlovìèí, vzdìlají pøi nich znamení pamìtné, aby je pohøbili hrobaøi v údolí množství Gogova. 16 Nýbrž to množství jeho bude k slávì i mìstu, když vyèistí tu zemi. 17 Ty pak synu èlovìèí, takto praví Panovník Hospodin: Rci ke všelijakým ptákùm køídla majícím i ke všelijaké zvìøi polní: Shromažïte se a pøiïte, zbeøte se odevšad k obìtem mým, kterýchž já nabiji vám, obìtí velikých na horách Izraelských, a budete jísti maso a píti krev. 18 Maso silných rekù jísti budete, a krev knížat zemských píti, skopcù, beranù a kozlù, volkù, všecko tuèných Bázanských. 19 A budete jísti tuk do sytosti, a píti krev do opití z obìtí mých, kterýchž vám nabiji. 20 A nasytíte se z stolu mého koòmi i jezdci, silnými reky i všemi muži váleènými, dí Panovník Hospodin. 21 A tak zjevím slávu svou mezi národy, aby vidìli všickni národové soud mùj, kterýž jsem vykonal, i ruku mou, kterouž jsem doložil na nì. 22 I zvíꜜ dùm Izraelský, že já jsem Hospodin Bùh jejich, od tohoto dne i potom. 23 Zvìdí také i národové, že pro svou nepravost zajat jest dùm Izraelský, proto že se dopouštìli pøestoupení proti mnì; proèež jsem skryl tváø svou pøed nimi, a vydal jsem je v ruku protivníkù jejich, aby padli meèem všickni napoøád. 24 Podlé neèistoty jejich a podlé zpronevìøení se jejich uèinil jsem jim, a skryl jsem tváø svou pøed nimi. 25 Z té pøíèiny takto praví Panovník Hospodin: Jižꜜ zase pøivedu zajaté Jákobovy, a smiluji se nade vším domem Izraelským a horliti budu pøíèinou jména svatosti své, 26 Aè ponesou potupu svou a všecko pøestoupení své, kteréhož se dopustili proti mnì, když bydlili v zemi své bezpeènì, aniž byl, kdo by je pøestrašil. 27 A však je zase pøivedu z národù, a shromáždím je z zemí nepøátel jejich, a posvìcen budu v nich pøed oèima národù mnohých. 28 A tak poznají, že já jsem Hospodin Bùh jejich, když zaveda je do národù, shromáždím je do zemì jejich, a nepozùstavím tam žádného z nich. 29 Aniž skryji více tváøi své pøed nimi, když vyleji Ducha svého na dùm Izraelský, praví Panovník Hospodin.