13
Vstoupil tedy Abram z Egypta on i žena jeho i všecko, což mìl, a Lot s ním, ku poledni. (Byl pak Abram bohatý velmi na dobytek, na støíbro i na zlato.) A šel cestami svými od poledne až do Bethel, až k místu tomu, kdež prvé byl stánek jeho, mezi Bethel a Hai, K místu oltáøe, kterýž tam byl prvé vzdìlal, kdežto vzýval Abram jméno Hospodinovo. Také i Lot, kterýž s Abramem chodil, mìl ovce a voly i stany. A nemohla jim zemì postaèovati, aby spolu bydlili, proto že zboží jich bylo veliké, tak že nemohli spolu bydliti. Odkudž vznikla nesnáz mezi pastýøi stáda Abramova a mezi pastýøi stáda Lotova; nebo Kananejští a Ferezejští tehdáž bydlili v zemi té. Øekl tedy Abram k Lotovi: Nechžꜜ, prosím, není nesnáze mezi mnou a tebou, a mezi pastýøi mými a pastýøi tvými, ponìvadž muži bratøí jsme. Zdaliž není pøed tebou všecka zemì? Oddìl se, prosím, ode mne. Pùjdeš-li na levo, já na pravo se držeti budu; pakli pùjdeš na pravo, na levo se držeti budu. 10 Pozdvih tedy Lot oèí svých, spatøil všecku rovinu vùkol Jordánu, kteráž pøed tím, než Hospodin zkazil Sodomu a Gomoru, všecka až k Ségor svlažována byla, jako zahrada Hospodinova, a jako zemì Egyptská. 11 I zvolil sobì Lot všecku rovinu Jordánskou, a bral se k východu; a tak oddìlili se jeden od druhého. 12 Abram bydlil v zemi Kananejské, ale Lot pøebýval v mìstech té roviny, podav stanù až k Sodomì. 13 Lidé pak Sodomští byli zlí, a høíšníci pøed Hospodinem velicí. 14 I øekl Hospodin Abramovi, když se oddìlil od nìho Lot: Pozdvihni nyní oèí svých, a pohleï z místa, na nìmž jsi, na pùlnoci a na poledne, i na východ a na západ. 15 Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobì dám a semeni tvému až na vìky. 16 A rozmnožím símì tvé jako prach zemì; nebo jestliže kdo bude moci sèísti prach zemì, tedy i símì tvé seèteno bude. 17 Vstaò, projdi tu zemi na dýl i na šíø její; nebo tobì ji dám. 18 Tedy Abram hnuv se s stanem, pøišel a bydlil v rovinách Mamre, kteréž jsou pøi Hebronu, kdežto vzdìlal oltáø Hospodinu.