1 Tedy opìt synové Izraelští èinili to, což jest zlého pøed oèima Hospodinovýma, i vydal je Hospodin v ruce Filistinských za ètyøidceti let. 2 Byl pak muž jeden z Zaraha, z èeledi Dan, jménem Manue, jehož manželka byla neplodná a nerodila. 3 I ukázal se andìl Hospodinùv ženì té a øekl jí: Aj, nyní jsi neplodná, aniž jsi rodila; poèneš pak a porodíš syna. 4 Protož nyní vystøíhej se, abys vína nepila aneb nápoje opojného, a abys nejedla nic neèistého. 5 Nebo aj, poèneš a porodíš syna, a bøitva aꜜ nevchází na hlavu jeho, nebo bude to dítì od života Nazarejský Boží, a tenꜜ poène vysvobozovati Izraele z ruky Filistinských. 6 I pøišla žena a povìdìla to muži svému, økuci: Muž Boží pøišel ke mnì, jehož oblíèej byl jako oblíèej andìla Božího, hrozný velmi, a neotázala jsem se jeho, odkud by byl, ani mi svého jména neoznámil. 7 Ale øekl mi: Aj, poèneš a porodíš syna, protož nyní nepí vína aneb nápoje opojného, aniž jez co neèistého, nebo to dítì od života bude Nazarejský Boží až do dne smrti své. 8 Tedy Manue modlil se Hospodinu a øekl: Vyslyš mne, mùj Pane, prosím, nechꜜ muž Boží, kteréhož jsi byl poslal, zase pøijde k nám, a nauèí nás, co máme dìlati s dítìtem, kteréž se má naroditi. 9 I vyslyšel Bùh hlas Manue; nebo pøišel andìl Boží opìt k ženì té, když sedìla na poli. Manue pak muž její nebyl s ní. 10 A protož s chvátáním bìžela žena ta, a oznámila muži svému, økuci jemu: Hle, ukázal se mi muž ten, kterýž byl ke mnì prvé pøišel. 11 Vstav pak Manue, šel za manželkou svou, a pøišed k muži tomu, øekl jemu: Ty-li jsi ten muž, kterýž jsi mluvil k manželce mé? Odpovìdìl: Jsem. 12 I øekl Manue: Nechꜜ se nyní stane slovo tvé, ale jaká péèe o to dítì a správa pøi nìm býti má? 13 Odpovìdìl andìl Hospodinùv Manue: Ode všeho toho, o èemž jsem oznámil ženì, aꜜ se ona vystøíhá. 14 Nièeho, což pochází z vinného kmene, aꜜ neužívá, to jest, vína aneb nápoje opojného aꜜ nepije, a nic neèistého aꜜ nejí; cožkoli jsem jí pøikázal, aꜜ ostøíhá. 15 Tedy øekl Manue andìlu Hospodinovu: Medle, nechꜜ tì pozdržíme, a pøipravímeꜜ kozlíka. 16 I odpovìdìl andìl Hospodinùv Manue: Bys mne i pozdržel, nebuduꜜ jísti pokrmu tvého, ale jestliže pøipravíš obìt zápalnou, Hospodinu ji obìtuj. Nebo nevìdìl Manue, že byl andìl Hospodinùv. 17 Øekl opìt Manue andìlu Hospodinovu: Jaké jest jméno tvé, abychom, když se naplní øeè tvá, poctili tebe? 18 Jemuž odpovìdìl andìl Hospodinùv: Proè se ptáš na jméno mé, kteréž jest divné? 19 Vzav tedy Manue kozlíka a obìt suchou, obìtoval to na skále Hospodinu, a on divnou vìc uèinil, an na to hledí Manue a manželka jeho. 20 Nebo když vstupoval plamen s oltáøe k nebi, vznesl se andìl Hospodinùv v plameni s oltáøe, Manue pak a manželka jeho vidouce to, padli na tváø svou na zemi. 21 A již se více neukázal andìl Hospodinùv Manue ani manželce jeho. Tedy porozumìl Manue, že byl andìl Hospodinùv. 22 I øekl Manue manželce své: Jistì my zemøeme, nebo jsme Boha vidìli. 23 Jemuž odpovìdìla manželka jeho: Kdyby nás chtìl Hospodin usmrtiti, nebyl by pøijal z rukou našich obìti zápalné a suché, aniž by nám byl ukázal èeho toho, aniž by na tento èas byl nám ohlásil vìcí takových. 24 A tak žena ta porodila syna a nazvala jméno jeho Samson. I rostlo dítì, a žehnal jemu Hospodin. 25 I poèal ho Duch Hospodinùv ponoukati v Mahane Dan, mezi Zaraha a Estaol.