Zjevení Janovo
1
Zjevení Ježíše Krista, kteréž dal jemu Bùh, aby ukázal služebníkùm svým, které vìci mìly by se díti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze andìla svého, služebníku svému Janovi, Kterýž osvìdèil slovo Boží a svìdectví Jezukristovo, a cožkoli vidìl. Blahoslavený, kdož ète, i ti, kteøíž slyší slova proroctví tohoto a ostøíhají toho, což napsáno jest v nìm; nebo èas blízko jest. Jan sedmi církvím, kteréž jsou v Azii: Milost vám a pokoj od toho, Jenž jest, a Kterýž byl, a Kterýž pøijíti má, a od sedmi Duchù, kteøíž pøed oblièejem trùnu jeho jsou, A od Ježíše Krista, jenž jest svìdek vìrný, ten prvorozený z mrtvých, a kníže králù zemì, kterýžto zamiloval nás a umyl nás od høíchù našich krví svou, A uèinil nás krále a knìží Bohu a Otci svému, jemužto buï sláva a moc na vìky vìkù. Amen. Aj, béøe se s oblaky, a uzøíꜜ jej všeliké oko, i ti, kteøíž ho bodli; a budou plakati pro nìj všecka pokolení zemì, jistì, Amen. Jáꜜ jsem Alfa i Omega, poèátek i konec, praví Pán, Kterýž jest, a Kterýž byl, a Kterýž pøijíti má, ten všemohoucí. Já Jan, kterýž jsem i bratr váš, i spoluúèastník v soužení, i v království, i v trpìlivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrovì, kterýž slove Patmos, pro slovo Boží a svìdectví Ježíše Krista. 10 A byl jsem u vytržení ducha v den Pánì, i uslyšel jsem za sebou hlas veliký jako trouby, 11 An mi dí: Já jsem Alfa i Omega, ten první i poslední, a øekl: Co vidíš, piš do knihy, a pošli sborùm, kteøíž jsou v Azii, do Efezu, a do Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do Laodicie. 12 I obrátil jsem se, abych vidìl ten hlas, kterýž mluvil se mnou, a obrátiv se, uzøel jsem sedm svícnù zlatých, 13 A uprostøed sedmi svícnù podobného Synu èlovìka, obleèeného v dlouhé roucho a pøepásaného na prsech pasem zlatým. 14 Hlava pak jeho a vlasové byli bílí, jako bílá vlna, jako sníh, a oèi jeho jako plamen ohnì. 15 Nohy pak jeho podobné mosazi, jako v peci hoøící; a hlas jeho jako hlas vod mnohých. 16 A mìl v pravé ruce své sedm hvìzd, a z úst jeho meè s obou stran ostrý vycházel; a tváø jeho jako slunce, když jasnì svítí. 17 A jakž jsem jej uzøel, padl jsem k nohám jeho, jako mrtvý. I položil ruku svou pravou na mne, øka ke mnì: Neboj se. Já jsem ten první i poslední, 18 A živý, ješto jsem byl mrtvý, a aj, živý jsem na vìky vìkù. Amen. A mám klíèe pekla i smrti. 19 Napiš ty vìci, kteréž jsi vidìl, a kteréž jsou, a kteréž se mají díti potom. 20 Tajemství sedmi hvìzd, kteréž jsi vidìl v pravici mé, a sedm svícnù zlatých, jest toto: Sedm hvìzd jsou andìlé sedmi církví; a sedm svícnù, kteréžs vidìl, jest tìch sedm církví.