1 Uslyšeli pak apoštolé a bratøí, kteøíž byli v Judstvu, že by i pohané pøijali slovo Boží. 2 A když pøišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naò ti, kteøíž byli z obøezaných, 3 Økouce: K mužùm neobøezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi. 4 Tedy zaèav Petr, vypravoval jim poøád, øka: 5 Byl jsem v mìstì Joppen, modle se. I vidìl jsem u vytržení mysli jsa vidìní, nádobu nìjakou sstupující jako prostìradlo veliké, za ètyøi rohy pøivázané, ano se spouští s nebe, a pøišlo až ke mnì. 6 V kteréž pohledìv pilnì, spatøil jsem hovada zemská ètvernohá, i zvíøata, a zemìplazy, i ptactvo nebeské. 7 Slyšel jsem také i hlas ke mnì økoucí: Vstaò, Petøe, bij a jez. 8 I øekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb neèistého nikdy nevcházelo v ústa má. 9 I odpovìdìl mi hlas po druhé s nebe, øka: Co jest Bùh oèistil, nemìj ty toho za neèisté. 10 A to se stalo po tøikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe. 11 A aj, hned té chvíle tøi muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mnì z Cesaree. 12 I øekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i tìchto šest bratøí, a vešli jsme do domu muže jednoho. 13 Kterýžto vypravoval nám, kterak vidìl andìla v domu svém, an se pøed ním postavil a øekl jemu: Pošli do Joppen muže nìkteré a povolej Šimona, kterýž slove Petr. 14 Onꜜ tobì bude mluviti slova, skrze nìž spasen budeš ty i všecken tvùj dùm. 15 Když jsem pak já mluviti zaèal, sstoupil Duch svatý na nì jako i na nás na poèátku. 16 I rozpomenul jsem se na slovo Pánì, kteréž byl povìdìl: Jan zajisté køtil vodou, ale vy pokøtìni budete Duchem svatým. 17 Ponìvadž tedy jednostejný dar dal jim Bùh jako i nám, kteøíž uvìøili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu? 18 To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, økouce: Tedy i pohanùm Bùh pokání dal k životu. 19 Ti pak, kteøíž se byli rozprchli pøíèinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štìpána, pøišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židùm. 20 A byli nìkteøí z nich muži z Cypru a nìkteøí Cyrenenští, kteøížto pøišedše do Antiochie, mluvili Øekùm, zvìstujíce jim Pána Ježíše. 21 A byla ruka Pánì s nimi, a veliký poèet vìøících obrátil se ku Pánu. 22 I pøišla povìst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémì. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie. 23 Kterýžto pøišed tam, a uzøev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu. 24 Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I pøibyl jich tu veliký zástup Pánu. 25 Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, pøivedl ho do Antiochie. 26 I byli pøes celý rok pøi tom sboru, a uèili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii uèedlníci nazváni jsou køesꜜané. 27 V tìch pak dnech pøišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie. 28 I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaøe Klaudia. 29 Tedy uèedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati nìco ku pomoci bratøím pøebývajícím v Judstvu. 30 Což i uèinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.