25
Tedy Festus vladaøství ujav, po tøech dnech pøijel z Cesaree do Jeruzaléma. I oznámili jemu nejvyšší knìz a pøednìjší z Židù o Pavlovi, a prosili ho, Žádajíce té milosti proti nìmu, aby jej kázal pøivésti do Jeruzaléma, zálohy uèinivše jemu, aby zabit byl na cestì. A Festus odpovìdìl, že má Pavel ostøíhán býti v Cesaree, a on sám že tudíž tam pøijede. Protož (øekl), kteøíž z vás mohou, nechꜜ tam také se vypraví spolu se mnou, a jest-li jaká vina na tom muži, nechaꜜ naò žalují. A pobyv mezi nimi nic více než deset dní, jel do Cesaree. A druhého dne posadiv se na soudné stolici, kázal Pavla pøivésti. Kterýžto když byl pøiveden, obstoupili jej ti, jenž byli pøišli z Jeruzaléma, Židé, mnohé a tìžké žaloby proti Pavlovi vedouce, kterýchž nemohli dovésti, Nebo Pavel pøi všem mírnou zprávu dával, že ani proti Zákonu Židovskému, ani proti chrámu, ani proti císaøi nic neprovinil. Ale Festus, chtìje se Židùm zalíbiti, odpovìdìv, øekl Pavlovi: Chceš-li jíti do Jeruzaléma a tam o to souzen býti pøede mnou? 10 I øekl Pavel: Pøed stolicí císaøovou chci státi a tam souzen býti. Židùm jsem nic neublížil, jakož i ty dobøe to víš. 11 Nebo jestližeꜜ jim v èem ubližuji, aneb nìco smrti hodného jsem spáchal, neodpírámꜜ umøíti; a pakliꜜ nic toho pøi mnì není, z èehož mne oni viní, žádnýꜜ mne jim nemùže dáti. K císaøi se odvolávám. 12 Tedy Festus promluviv s radou, odpovìdìl: K císaøis se odvolal? K císaøi pùjdeš. 13 A po nìkolika dnech král Agrippa a Bernice pøijeli do Cesaree, aby pozdravili Festa. 14 A když tu za mnoho dní pobyli, oznámil Festus králi o Pavlovì pøi, øka: Muž jeden ostaven jest od Felixa v vìzení, 15 O kterémž, když jsem byl v Jeruzalémì, oznámili mi pøední knìží a starší Židovští, žádajíce na nìj ortele. 16 Kterýmž jsem odpovìdìl, že není obyèej Øímanùm vydati èlovìka na smrt, prve nežli by ten, na kohož se žaloba dìje, pøítomné mìl žalobníky a volnost k odpovídání na to, z èehož by byl obviòován. 17 A protož když se byli sem sešli, hned beze všeho meškání, druhý den posadiv se na soudné stolici, rozkázal jsem pøivésti toho muže. 18 Jehožto žalobníci tu stojíce, z nièeho takového nevinili ho, èehož jsem já se domníval. 19 Ale o nìjaké otázky pøi tom svém náboženství mìli s ním nesnáz, a o jakémsi Ježíšovi mrtvém, o kterémž jistil Pavel, že jest živ. 20 Já pak maje tu pøi v pochybnosti, øekl jsem jemu, chtìl-li by jíti do Jeruzaléma, a tam o ty vìci souzen býti. 21 A když se on odvolal, aby byl chován k soudu Augustovu, kázal jsem ho hlídati, až bych jej poslal k císaøi. 22 Tedy Agrippa øekl k Festovi: Chtìlꜜ bych i já rád èlovìka toho slyšeti. A on øekl: Zítra ho uslyšíš. 23 Nazejtøí pak, když pøišel Agrippa a Bernice s velikou slavou, a vešli na síò s hejtmany a s lidmi nejznamenitìjšími mìsta toho, k rozkázání Festovu pøiveden jest Pavel. 24 I øekl Festus: Králi Agrippo a všickni, kteøíž jste tuto s námi, vidíte tohoto, za nìjžto všecko množství Židù prosili mne, i v Jeruzalémì i zde, køièíce, že takový nemá více živ býti. 25 Já pak shledav to, že nic hodného smrti neuèinil, však když se sám k Augustovi odvolal, umínil jsem jej tam poslati. 26 O nìmž, co bych jistého napsal pánu svému, nevím. Protož jsem jej teï pøivedl pøed vás, a zvláštì pøed tebe, králi Agrippo, abych vyptaje se, vìdìl, co psáti. 27 Nebo zdá mi se to neslušné býti poslati vìznì a pøe jeho neoznámiti.