2
Chciꜜ zajisté, abyste vìdìli, kterakou nesnáz mám o vás a o ty, kteøíž jsou v Laodicii a kteøížkoli nevidìli tváøi mé podle tìla, Aby potìšena byla srdce jejich, spojená v lásce, a to ke všemu bohatství pøejistého smyslu, ku poznání tajemství Boha i Otce i Krista Pána, V nìmžto jsou skryti všickni pokladové moudrosti a známosti. A totoꜜ pravím proto, aby vás žádný, falešnì dovodì, neoklamal podobnou k pravdì øeèí. Nebo aèkoli vzdálen jsem tìlem, však duchem s vámi jsem, raduje se, a vida øád váš a utvrzení té víry vaší v Krista. Protož jakož jste pøijali Krista Ježíše Pána, tak v nìm choïte, Vkoøenìní a vzdìlaní na nìm, a utvrzení u víøe, jakž jste nauèeni, rozhojòujíce se v ní s díkù èinìním. Hleïtež, aꜜ by vás nìkdo neobloupil moudrostí svìta a marným zklamáním, uèe podle ustanovení lidských, podle živlù svìta, a ne podle Krista. Nebo v nìm pøebývá všecka plnost Božství tìlesnì. 10 A vy v nìm jste doplnìni, kterýžto jest hlava všeho knížatstva i mocnosti, 11 V nìmžto i obøezáni jste obøezáním ne rukou uèinìným, svlékše tìlo høíchù v obøezání Kristovu, 12 Pohøbeni jsouce s ním ve køtu, skrze kterýžto i spolu s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, jíž jste došli z mocnosti Boží, kterýž vzkøísil jej z mrtvých. 13 A vás, ještì mrtvé v høíších a v neobøízce tìla vašeho, spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky høíchy, 14 A smazav proti nám èelící zápis, jenž záležel v ustanoveních, a byl odporný nám, i vyzdvihl jej z prostøedku, pøibiv jej k køíži; 15 A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevnì, triumf slaviv nad nimi skrze nìj. 16 Protož žádný vás nesuï pro pokrm, aneb pro nápoj, anebo z strany nìkterého svátku, nebo novumìsíce, anebo sobot, 17 Kteréžto vìci jsou stín budoucích, ale to, od èehož se stín dìlal, jestiꜜ tìlo Kristovo. 18 Nižádný vás nepøedchvacuj svémyslnì pokorou a náboženstvím andìlským, v to, èehož nevidìl, vysokomyslnì se vydávaje, marnì se nadýmaje smyslem tìla svého, 19 A nedrže se hlavy, od níž všecko tìlo po kloubích a svazích vzdìlané a spojené roste Božím zrùstem. 20 Ponìvadž tedy zemøevše s Kristem osvobozeni jste od živlù svìta, proèež tak jako byste živi byli svìtu, tìmi ceremoniemi dáte se obtìžovati? 21 Když øíkáte: Nedotýkej se, ani okoušej, aniž se s tím obírej! 22 Kteréžto všecky vìci samým užíváním jich pøicházejí k zkáze, a toꜜ vše není než podle pøikázání a uèení lidských. 23 Aèꜜkoli pak ty vìci mají tvárnost moudrosti, v zpùsobu té nábožnosti pošmourné a v povrchní pokoøe i v neodpouštìní tìlu, avšak nejsou v žádné platnosti, když pøináležejí toliko k nasycení tìla.