1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních vìcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí. 2 O svrchní vìci peèujte, ne o zemské. 3 Nebo zemøeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu. 4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávì. 5 Protož mrtvìte údy své zemské, smilstvo, neèistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení. 6 Pro kteréžto vìci pøichází hnìv Boží na syny zpurné. 7 V kterýchžto høíších i vy nìkdy chodili jste, když jste živi byli v nich. 8 Ale již nyní složtež i vy všecko to, hnìv, prchlivost, zlobivost, zloøeèení i mrzkomluvnost zapuïte od úst vašich. 9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého èlovìka s skutky jeho, 10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti jasné, podle obrazu toho, jenž jej stvoøil, 11 Kdežto není Øek a Žid, obøízka a neobøízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný ale všecko a ve všech Kristus. 12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobì smýšlení, krotkost, trpìlivost, 13 Snášejíce jeden druhého a odpouštìjíce sobì vespolek, mìl-li by kdo proti komu jakou žalobu; jako i Kristus odpustil vám, tak i vy. 14 Nadto pak nade všecko obleèeni buïte v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti. 15 A pokoj Boží vítìziž v srdcích vašich, k nìmuž i povoláni jste v jedno tìlo; a buïtež vdìèni. 16 Slovo Kristovo pøebývejž v vás bohatì se vší moudrostí; uèíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpìvy, a písnièkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu. 17 A všecko, cožkoli èiníte v slovu nebo v skutku, všecko èiòte ve jménu Pána Ježíše, díky èiníce Bohu a Otci skrze nìho. 18 Ženy poddány buïte mužùm svým tak, jakž sluší, v Pánu. 19 Muži milujte ženy své, a nemìjtež se pøísnì k nim. 20 Dítky poslouchejte rodièù ve všem; nebo to jest dobøe libé Pánu. 21 Otcové nepopouzejte k hnìvivosti dítek svých, aby sobì nezoufaly. 22 Služebníci poslušni buïte ve všem pánù svých tìlesných, ne na oko toliko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha. 23 A všecko, což byste koli èinili, z té duše èiòte, jakožto Pánu, a ne lidem, 24 Vìdouce, že ode Pána vzíti máte odplatu vìèného dìdictví; nebo Pánu Kristu sloužíte. 25 Kdož by pak nepravost páchal, odmìnu své nepravosti vezme. A neníꜜ pøijímání osob u Boha.