11
Milujž tedy Hospodina Boha svého a ostøíhej naøízení jeho, ustanovení a soudù jeho, i pøikázaní jeho po všecky dny. A znejtež dnes (nebo ne k samým synùm vašim mluvím, kteøíž neznali toho, ani nevidìli), trestání Hospodina Boha svého, dùstojnost jeho, ruku jeho silnou a rámì jeho vztažené, A znamení i skutky jeho, kteréž èinil u prostøed Egypta Faraonovi, králi Egyptskému, i vší zemi jeho, A co uèinil vojsku Egyptskému, koòùm i vozùm jeho, kterýž uvedl vody moøe Rudého na nì, když vás honili, a shladil je Hospodin až do dnešního dne; Také co uèinil vám na poušti, dokudž jste nepøišli až k místu tomuto, A co uèinil Dátanovi a Abironovi, synùm Eliaba, syna Rubenova, když zemì otevøela ústa svá, a požøela je i èeledi jejich, stany jejich se vším statkem jejich, kterýž pøi sobì mìli, u prostøed všeho Izraele. Ale oèi vaše vidìly všecky skutky Hospodinovy veliké, kteréž èinil. Protož ostøíhejte všech pøikázaní, kteráž já dnes pøikazuji vám, abyste zmocnìni byli, a vejdouce, dìdiènì obdrželi zemi, do kteréž vy jdete k dìdiènému jí obdržení, A aby se prodlili dnové vaši na zemi, kterouž s pøísahou zaslíbil dáti Hospodin otcùm vašim i semeni jejich, zemi mlékem a strdí oplývající. 10 Nebo zemì, do kteréž ty již vcházíš, abys ji dìdiènì obdržel, není jako zemì Egyptská, z níž jsi vyšel, v kteréž jsi rozsíval símì své, a svlažoval ji do ustání noh svých jako zahradu bylinnou: 11 Ale zemì, do kteréž vy jdete, abyste jí dìdiènì vládli, jest zemì hornatá, mající i údolí, kteráž z deštì nebeského svlažována bývá vodou, 12 Zemì, o kterouž Hospodin Bùh tvùj peèuje, a vždycky oèi Hospodina Boha tvého obráceny jsou na ni, od poèátku roku až do konce jeho. 13 Protož jestliže opravdovì poslouchati budete pøikázaní mých, kteráž já vám dnes pøikazuji, milujíce Hospodina Boha svého a sloužíce jemu z celého srdce svého a ze vší duše své, 14 Dám déšꜜ zemi vaší èasem svým, ranní i pozdní, a sklízeti budeš obilé své, víno své i olej svùj. 15 Dám i pastvu na poli tvém pro hovada tvá, a budeš jísti až do sytosti. 16 Vystøíhejtež se tedy, aby nebylo svedeno srdce vaše, abyste odstupujíce, nesloužili bohùm cizím, a neklanìli se jim. 17 Proèež Hospodin velice by se na vás rozhnìval, a zavøel by nebe, aby deštì nedávalo, a zemì aby nedávala úrody své; i zahynuli byste rychle z zemì výborné, kterouž Hospodin vám dává. 18 Ale složte tato slova má v srdci svém a v mysli své, a uvažte je sobì za znamení na rukou svých, a budou jako náèelník mezi oèima vašima. 19 A vyuèujte jim syny své, rozmlouvajíce o nich, když sedneš v domì svém, aneb když pùjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš. 20 Napíšeš je také na veøejích domu svého i na branách svých, 21 Aby byli rozmnoženi dnové vaši a dnové synù vašich na zemi, kterouž s pøísahou zaslíbil Hospodin otcùm vašim, že ji dá jim, dokudž nebe trvá nad zemí. 22 Nebo jestliže bedlivì ostøíhati budete všech pøikázaní tìchto, kteráž já pøikazuji vám, abyste je èinili, milujíce Hospodina Boha svého, a chodíce po všech cestách jeho, a pøídržejíce se jeho: 23 Tedy vyžene Hospodin všecky ty národy od tváøi vaší, a vládnouti budete dìdiènì národy vìtšími i silnìjšími, nežli jste vy. 24 Všeliké místo, na kteréž by vstoupila noha vaše, vaše bude; od pouštì a od Libánu, a od øeky Eufraten až k moøi nejdalšímu bude pomezí vaše. 25 Nepostaví se žádný proti vám; strach a bázeò vás pustí Hospodin Bùh váš na tváø vší zemì, po kteréž choditi budete, jakož jest mluvil vám. 26 Hle, já pøedkládám vám dnes požehnání i zloøeèení, 27 Požehnání, budete-li poslouchati pøikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes pøikazuji vám, 28 Zloøeèení pak, jestliže byste neposlouchali pøikázaní Hospodina Boha svého, ale sešli byste s cesty, o kteréž já dnes pøikazuji vám, následujíce bohù cizích, kterýchž neznáte. 29 A když by tì uvedl Hospodin Bùh tvùj do zemì, do kteréž ty jdeš, abys dìdiènì vládl jí, tedy dáš požehnání toto na hoøe Garizim, a zloøeèení na hoøe Hébal, 30 Kteréž jsou za Jordánem, za cestou chýlící se k západu slunce, v zemi Kananejského, jenž bydlí na rovinách naproti Galgala, blízko rovin More. 31 Nebo vy pùjdete pøes Jordán, abyste vešli a dìdiènì vládli zemí, kterouž Hospodin Bùh váš dá vám; i obdržíte ji dìdiènì, a budete v ní bydliti. 32 Hleïtež tedy, abyste èinili všecka ustanovení a soudy, kteréž já dnes vám pøedkládám.