26
Když pak vejdeš do zemì, kterouž Hospodin Bùh tvùj dává tobì v dìdictví, a opanuje ji, bydliti v ní budeš: Vezmeš prvotin všeho ovoce zemì té, kteréž obìtovati budeš z zemì své, již Hospodin Bùh tvùj dává tobì, a vlože do koše, pùjdeš k místu, kteréž by Hospodin Bùh tvùj k pøebývání tam jménu svému vyvolil. A pøijda k knìzi, kterýž tìch dnù bude, díš jemu: Vyznávám dnes Hospodinu Bohu svému, že jsem všel do zemì, kterouž s pøísahou zaslíbil Hospodin otcùm našim, že ji nám dá. I vezma knìz z ruky tvé koš, postaví jej pøed oltáøem Hospodina Boha tvého. A mluviti budeš pøed Hospodinem Bohem svým, øka: Syrský chudý otec mùj sstoupil do Egypta s nemnohými osobami, a byv tam pohostinu, vzrostl v národ veliký, silný a mnohý. A když zle nakládali s námi Egyptští, trápíce nás, a vzkládajíce na nás službu tìžkou, Volali jsme k Hospodinu Bohu otcù našich, a vyslyšev Hospodin hlas náš, popatøil na trápení naše, práci naši a ssoužení naše. I vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné a v rameni vztaženém, v strachu velikém, a znameních i zázracích. A uvedl nás na toto místo, a dal nám zemi tuto oplývající mlékem a strdí. 10 Protož nyní, hle, pøinesl jsem prvotiny úrod zemì, kterouž jsi mi dal, ó Hospodine. I necháš toho pøed Hospodinem Bohem svým, a pokloníš se pøed ním. 11 I veseliti se budeš ve všech dobrých vìcech, kteréž by tobì dal Hospodin Bùh tvùj, i domu tvému, ty i Levíta i pøíchozí, kterýž jest u prostøed tebe. 12 Když bys pak vyplnil všecky desátky ze všech úrod svých léta tøetího, jenž rok desátkù jest, a dal bys Levítovi, pøíchozímu, sirotku i vdovì, a jedli by v branách tvých a nasyceni byli: 13 Tedy díš pøed Hospodinem Bohem svým: Vynesl jsem, což posvìceného bylo, z domu svého, a dal jsem také Levítovi, pøíchozímu, sirotku a vdovì vedlé všelikého pøikázaní tvého, kteréž jsi mi pøikázal; nepøestoupil jsem žádného z pøikázaní tvých, aniž jsem zapomenul na nì. 14 Nejedl jsem v zámutku svém z toho, a neujal jsem z toho k vìci obecné, aniž jsem dal nìco odtud ku pohøbu; poslechl jsem hlasu Hospodina Boha svého, uèinil jsem podlé všeho, což jsi mi pøikázal. 15 Popatøiž z pøíbytku svatého svého s nebe, a požehnej lidu svému Izraelskému a zemi, kterouž jsi dal nám, jakož jsi s pøísahou zaslíbil otcùm našim, zemi oplývající mlékem a strdí. 16 Dnes Hospodin Bùh tvùj pøikazuje tobì, abys ostøíhal ustanovení tìchto a soudù; ostøíhejž tedy a èiò je z celého srdce svého a ze vší duše své. 17 Dnes i ty pøipovìdìls se k Hospodinu, že jej budeš míti za Boha, a choditi budeš po cestách jeho, a ostøíhati ustanovení jeho, a pøikázaní i soudù jeho, a poslouchati hlasu jeho. 18 Hospodin také pøipovìdìl se k tobì dnes, že tì bude míti za lid zvláštní, jakož mluvil tobì, abys ostøíhal všech pøíkázaní jeho, 19 A že tì vyvýší nade všecky národy, kteréž uèinil, abys byl vzácnìjší, slovoutnìjší a slavnìjší nad nì, a tak lid svatý Hospodinu Bohu svému, jakož jest mluvil.