30
Když pak pøijdou na tì všecka slova tato, požehnání i zloøeèenství, kterážꜜ jsem pøedložil, a rozpomeneš se v srdci svém, kdež bys koli byl mezi národy, do kterýchž by tì rozehnal Hospodin Bùh tvùj, A obrátì se k Hospodinu Bohu svému, poslouchal bys hlasu jeho ve všem, jakž já pøikazuji tobì dnes, ty i synové tvoji, z celého srdce svého a ze vší duše své: Tehdy pøivede zase Hospodin Bùh tvùj zajaté tvé a smiluje se nad tebou, a obrátì se, shromáždí tì ze všech národù, mezi nìž rozptýlil tì Hospodin Bùh tvùj. Byꜜ pak nìkdo z tvých i na konec svìta zahnán byl, odtud zase shromáždí tì Hospodin Bùh tvùj, a odtud pùjme tì, A uvede tì zase Hospodin Bùh tvùj do zemì, kterouž dìdiènì vládli otcové tvoji, a opanuješ ji, a dobøeꜜ uèiní a rozmnoží tì více nežli otce tvé. A obøeže Hospodin Bùh tvùj srdce tvé a srdce semene tvého, abys miloval Hospodina Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, abys živ byl. Všecka pak zloøeèenství tato obrátí Hospodin Bùh tvùj na nepøátely tvé a na ty, jenž v nenávisti mìli tebe, a protivili se tobì. Ty tedy obrátì se, když poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, a èiniti všecka pøikázaní jeho, kteráž já tobì dnes pøikazuji: Dáꜜ Hospodin Bùh tvùj prospìch pøi všem díle rukou tvých, v plodu života tvého i v plodu dobytka tvého, a v úrodách zemì tvé, tobì k dobrému. Nebo zase veseliti se bude Hospodin z tebe, dobøe èinì tobì, jakož veselil se z otcù tvých, 10 Jestliže bys však poslouchal hlasu Hospodina Boha svého, a ostøíhal pøikázaní jeho a ustanovení jeho, napsaných v knize zákona tohoto, když bys se obrátil k Hospodinu Bohu svému celým srdcem svým a celou duší svou. 11 Nebo pøikázaní toto, kteréž pøikazuji tobì dnes, není skryté pøed tebou, ani vzdálené od tebe. 12 Není na nebi, abys øekl: Kdo nám vstoupí do nebe, aby vezma, pøinesl a oznámil je nám, abychom je plnili? 13 Ani za moøem jest, abys øekl: Kdo se nám pøeplaví za moøe, aby je pøinesl a oznámil nám, abychom plnili je? 14 Ale velmi blízko tebe jest slovo, v ústech tvých a v srdci tvém, abys èinil to: 15 (Hle, pøedložil jsem tobì dnes život a dobré, smrt i zlé), 16 Což já pøikazuji tobì dnes, abys miloval Hospodina Boha svého, chodì po cestách jeho a ostøíhaje pøikázaní jeho, ustanovení a soudù jeho, abys živ jsa, rozmnožen byl, a požehnal tobì Hospodin Bùh tvùj v zemi, do kteréž jdeš, abys ji dìdiènì obdržel. 17 Pakli se odvrátí srdce tvé, a nebudeš poslouchati, ale pøiveden jsa k tomu, klanìti se budeš bohùm cizím a jim sloužiti: 18 Ohlašuji vám dnes, že jistotnì zahynete, aniž prodlíte dnù svých v zemi, do kteréž se pøes Jordán béøeš, abys ji dìdiènì obdržel. 19 Osvìdèuji proti tobì dnes nebem a zemí, žeꜜ jsem život i smrt pøedložil, požehnání i zloøeèenství; vyvoliž sobì tedy život, abys živ byl ty i símì tvé, 20 A miloval Hospodina Boha svého, poslouchaje hlasu jeho a pøídrže se jeho, (nebo on jest život tvùj, a dlouhost dnù tvých), abys bydlil v zemi, kterouž s pøísahou zaslíbil Hospodin otcùm tvým Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.