1 Buïtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí. 2 A choïtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obìt Bohu u vùni rozkošnou. 3 Smilstvo pak a všeliká neèistota, neb lakomství, aniž jmenováno buï mezi vámi, jakož sluší na svaté, 4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto vìci jsou nenáležité, ale radìji aꜜ jest díkù èinìní. 5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb neèistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dìdictví v království Kristovì a Božím. 6 Žádný vás nesvoï marnými øeèmi; nebo pro takové vìci pøichází hnìv Boží na syny nepoddané. 7 Nebývejtež tedy úèastníci jejich. 8 Byli jste zajisté nìkdy temnosti, ale již nyní jste svìtlo v Pánu. Jakožto synové svìtla choïte, 9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotì, a spravedlnosti, a v pravdì,) 10 O to stojíce, což by se dobøe líbilo Pánu. 11 A neobcujte s skutky neužiteènými tmy, ale radìji je trescete. 12 Nebo což se tajnì dìje od nich, mrzko jest o tom i mluviti. 13 Všecko pak, což bývá trestáno, od svìtla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, svìtlo jest. 14 Protož praví: Probuï se ty, jenž spíš, a vstaò z mrtvých, a zasvítíꜜ se tobì Kristus. 15 Viztež tedy, kterak byste opatrnì chodili, ne jako nemoudøí, ale jako moudøí, 16 Vykupujíce èas; nebo dnové zlí jsou. 17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumìjící, která by byla vùle Pánì. 18 A neopíjejte se vínem, v nìmžto jest prostopášnost, ale naplnìni buïte Duchem svatým, 19 Mluvíce sobì vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písnièkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu, 20 Díky èiníce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci, 21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží. 22 Ženy mužùm svým poddány buïte jako Pánu. 23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onꜜ jest Spasitel tìla. 24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužùm svým aꜜ jsou poddány ve všem. 25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni, 26 Aby ji posvìtil, oèistiv ji obmytím vody v slovu, 27 Aby ji sobì postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony. 28 Takꜜ jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní tìla. Kdo miluje ženu svou, sebeꜜ samého miluje. 29 Žádný zajisté nikdy tìla svého nemìl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev. 30 Neboꜜ jsme údové tìla jeho, z masa jeho a z kostí jeho. 31 A protoꜜ opustí èlovìk otce i matku, a pøipojí se k manželce své, i budouꜜ dva jedno tìlo. 32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi. 33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak aꜜ se bojí muže svého.