9
Potom dvanáctého mìsíce, (jenž jest mìsíc Adar), tøináctého dne téhož mìsíce, když pøišel èas poruèení královského a výpovìdi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli nepøátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad tìmi, kteøíž je v nenávisti mìli. Nebo se byli shromáždili Židé v mìstech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteøíž hledali jejich zlého. A žádný pøed nimi neostál, nebo pøipadl strach jejich na všecky národy. A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti mìli Židy; nebo strach Mardocheùv na nì pøipadl. Byl zajisté Mardocheus veliký v domì královském, a rozcházela se povìst o nìm po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl. A tak zbili Židé všecky nepøátely své, meèem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce je, a nakládajíce s tìmi, kteøíž je v nenávisti mìli, podlé líbosti své. Ano i v Susan mìstì královském zmordovali Židé a vyhladili pìt set mužù. A Parsandata, Dalfona i Aspata, A Porata, Adalia i Aridata, I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata, 10 Deset synù Amana syna Hammedatova, nepøítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své. 11 Dne toho, když se donesl krále poèet zmordovaných v Susan mìstì královském, 12 Øekl král Esteøe královnì: V Susan mìstì královském zmordovali Židé a vyhladili pìt set mužù, a deset synù Amanových. Co pak uèinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká jest žádost tvá? A dánoꜜ bude. Aneb která prosba tvá ještì? A staneꜜ se. 13 Odpovìdìla Ester: jestliže se králi za dobré vidí, nechꜜ jest dopuštìno ještì zítra Židùm, kteøíž jsou v Susan, uèiniti podlé výpovìdi dnešní, a deset synù Amanových zvìšeti na šibenici. 14 I pøikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena jest výpovìd v Susan, a tak deset synù Amanových zvìšeli. 15 A shromáždivše se Židé, kteøíž byli v Susan, také i ètrnáctého dne mìsíce Adar, zmordovali v Susan tøi sta mužù. Ale k loupeži nevztáhli ruky své. 16 Jiní také Židé, kteøíž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpoèinuli od nepøátel svých. Zmordovali pak tìch, jenž je v nenávisti mìli, sedmdesáte pìt tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své. 17 Stalo se to dne tøináctého mìsíce Adar. I odpoèinuli ètrnáctého dne téhož mìsíce, a uèinili sobì v ten den hody a veselé. 18 Ale Židé, kteøíž byli v Susan, shromáždili se tøináctého dne téhož mìsíce a též ètrnáctého, a odpoèinuli patnáctého, a uèinili sobì na ten den hody a veselé. 19 Protož Židé, kteøíž bydlí ve vsech a v mìsteèkách nehrazených, svìtí den ètrnáctý mìsíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vùli, a posílajíce èástky pokrmù jedni druhým. 20 Nebo rozepsal Mardocheus ty vìci, a rozeslal listy ke všem Židùm, kteøíž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým, 21 Ustavuje jim, aby slavili den ètrnáctý mìsíce Adar, a den patnáctý téhož mìsíce každého roku, 22 Podlé dnù tìch, v nichž odpoèinuli Židé od nepøátel svých, a mìsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vùli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce èástky pokrmù jeden druhému, i dary chudým. 23 I pøijali to všickni Židé, že budou èiniti to, což zaèali, a což jim psal Mardocheus: 24 Jak Aman syn Hammedatùv Agagský, protivník všech Židù, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setøení a zahlazení jejich. 25 Ale jak ona vešla pøed oblíèej krále, poruèil král v listech, aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židùm, na hlavu jeho, a aby ho obìsili i syny jeho na šibenici. 26 I nazvali ty dny Purim, totiž losù, od jména toho pur. A tak z pøíèiny všech slov listu toho, a což vidìli pøi tom, i což pøišlo k nim, 27 Ustavili a pøijali Židé na sebe i na símì své, i na všecky pøipojené k sobì, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé urèitého èasu jejich každého roku. 28 A že ti dnové budou pamìtní a slavní v každém vìku, rodinì, krajinì a mìstì; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostøedku Židù, a památka jejich nepøestane u potomkù jejich. 29 Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro vìtší upevnìní psání z strany dnù Purim po druhé. 30 A on rozeslal to psání ke všem Židùm, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení, 31 Aby tuze drželi dny ty Purim v urèité èasy jich, jakž je naøídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž to pøijali na sebe a na símì své, na pamìt postù a køiku jejich. 32 A tak výpovìd Estery potvrdila ustanovení dnù Purim, což zapsáno jest v knize této.