7
Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: Slyš, synu èlovìèí: Takto praví Panovník Hospodin o zemi Izraelské: Ach, skonèení, pøišlo skonèení její na ètyøi strany zemì. Jižtì skonèení nastalo tobì; nebo vypustím hnìv svùj na tì, a budu tì souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tì všecky ohavnosti tvé. Neodpustí zajisté oko mé tobì, aniž se slituji, ale cesty tvé na tebe uvrhu, a ohavnosti tvé u prostøed tebe budou. I zvíte, že já jsem Hospodin. Takto praví Panovník Hospodin: Bída jedna, aj hle, pøichází bída. Skonèení pøichází, pøichází skonèení, procítil na tì, aj, pøicházíꜜ. Pøicházíꜜ to jitro na tebe, obyvateli zemì, pøicházíꜜ ten èas, pøibližuje se ten den hømotu, a ne hlas rozléhající se po horách. Již tudíž vyliji prchlivost svou na tì, a docela vypustím hnìv svùj na tebe, a budu tì souditi podlé cest tvých, a uvrhu na tì všecky ohavnosti tvé. Neodpustíꜜ zajisté oko mé, aniž se slituji, ale podlé cest tvých zaplatím tobì, a budou ohavnosti tvé u prostøed tebe. A tak zvíte, že já jsem Hospodin, ten, kterýž biji. 10 Aj, teï jest ten den, aj, pøicházeje, pøišlo to jitro, zkvetl prut, vypuèila se z nìho pýcha, 11 Ukrutnost vzrostla v prut bezbožnosti. Nezùstaneꜜ z nich nic, ani z množství jejich, ani z hluku jejich, aniž bude naøíkáno nad nimi. 12 Pøicházíꜜ ten èas, blízko jest ten den. Kdo koupí, nebude se veseliti, a kdo prodá, nic toho nebude litovati; nebo prchlivost pøijde na všecko množství její. 13 Ten zajisté, kdož prodal, k vìci prodané nepùjde nazpìt, by pak ještì byl mezi živými život jejich, ponìvadž vidìní na všecko množství její nenavrátí se, a žádný v nepravosti života svého nezmocní se. 14 Troubiti budou v troubu, a pøipraví všecko, ale nebude žádného, kdo by šel k boji; nebo prchlivost má oboøí se na všecko množství její. 15 Meè bude vnì, mor pak a hlad doma; kdo bude na poli, meèem zabit bude, toho pak, kdož bude v mìstì, hlad a mor zahubí. 16 Kteøíž pak z nich utekou, ti na horách, jako holubice v údolí, všickni lkáti budou, jeden každý pro nepravost svou. 17 Všeliké ruce klesnou, a všeliká kolena rozplynou se jako voda. 18 I pøepáší se žínìmi, a hrùza je pøikryje, a na všeliké tváøi bude stud, a na všech hlavách jejich lysina. 19 Støíbro své po ulicích rozházejí, a zlato jejich bude jako neèistota; støíbro jejich a zlato jejich nebude jich moci vysvoboditi v den prchlivosti Hospodinovy. Nenasytí se, a støev svých nenaplní, proto že nepravost jejich jest jim k urážce, 20 A že v slávì okrasy své, v té, kterouž k dùstojnosti postavil Bùh, obrazu ohavností svých a mrzkostí svých nadìlali. Protož obrátil jsem jim ji v neèistotu. 21 Nebo vydám ji v ruku cizozemcù k rozchvátání, a bezbožným na zemi za loupež, kteøíž poškvrní jí. 22 Odvrátím též tváø svou od nich, i poškvrní svatynì mé, a vejdou do ní, boøíce a poškvròujíce jí. 23 Udìlej øetìz, nebo zemì plná jest soudù ukrutných, a mìsto plné jest nátisku. 24 Protož pøivedu nejhorší z pohanù, aby dìdiènì vládli domy jejich; i uèiním pøítrž pýše silných, a poškvrnìny budou, kteøíž jich posvìcují. 25 Zkažení pøišlo, protož hledati budou pokoje, ale žádného nebude. 26 Bída za bídou pøijde, a novina bude za novinou, i budou hledati vidìní od proroka, ale zákon zahyne od knìze, a rada od starcù. 27 Král ustaviènì kvíliti bude, a kníže obleèe se v smutek, a ruce lidu v zemi pøedìšeny budou. Podlé cesty jejich uèiním jim, a podlé soudù jejich souditi je budu. I zvìdí, že já jsem Hospodin.