1 I stalo se léta šestého, v pátý den šestého mìsíce, že jsem sedìl v domì svém, a starší Judští sedìli pøede mnou. I pøipadla na mne tu ruka Panovníka Hospodina. 2 A vidìl jsem, a aj, podobenství na pohledìní jako oheò. Od bedr jeho dolù oheò, od bedr pak jeho vzhùru na pohledìní jako blesk, na pohledìní jako nìjaká velmi prudká svìtlost. 3 Tedy vztáh podobenství ruky, vzal mne za kštici hlavy mé, a vyzdvihl mne Duch mezi nebe a mezi zemi, a uvedl mne do Jeruzaléma u vidìních Božích, k vratùm brány vnitøní, kteráž patøí na pùlnoci, kdež byla stolice modly k horlivosti a k zùøivosti popouzející. 4 A aj, sláva Boha Izraelského byla tam na pohledìní jako ta, kterouž jsem vidìl v údolí. 5 I øekl mi: Synu èlovìèí, pozdvihni nyní oèí svých k cestì na pùlnoci. Tedy pozdvihl jsem oèi svých k cestì na pùlnoci, a aj, na pùlnoci u brány oltáøové ta modla horlení, právì kudyž se vchází. 6 V tom øekl mi: Synu èlovìèí, vidíš-liž ty, co tito èiní, ohavnosti tak veliké, kteréž èiní dùm Izraelský tuto, tak že se vzdáliti musím od svatynì své? Ale obrátì se, uzøíš ještì vìtší ohavnosti. 7 I pøivedl mne ke dveøùm sínì, kdež jsem uzøel, a aj, díra jedna byla v stìnì. 8 A øekl mi: Synu èlovìèí, kopej medle tu stìnu. I kopal jsem stìnu, a aj, dvéøe jedny. 9 Tedy øekl mi: Vejdi, a viz ohavnosti tyto nejhorší, kteréž oni èiní zde. 10 Protož všed, uzøel jsem, a aj, všeliké podobenství zemìplazù a hovad ohyzdných, i všech ukydaných bohù domu Izraelského vyryto bylo na stìnì vùkol a vùkol. 11 A sedmdesáte mužù z starších domu Izraelského, s Jazaniášem synem Safanovým, stojícím u prostøed nich, stáli pøed nimi, maje každý kadidlnici svou v ruce své, tak že hustý oblak kadìní vzhùru vstupoval. 12 I øekl mi: Vidìl-lis, synu èlovìèí, co starší domu Izraelského èiní ve tmì, jeden každý v pokojích svých malovaných? Nebo øíkají: Nikoli na nás nepatøí Hospodin, opustil Hospodin zemi. 13 Dále mi øekl: Obrátì se, uzøíš ještì vìtší ohavnosti, kteréž oni èiní. 14 I pøivedl mne k vratùm brány domu Hospodinova, kteráž jest na pùlnoci, a aj, ženy sedìly tam, plaèíce Tammuze. 15 I øekl mi: Vidìl-lis, synu èlovìèí? Obrátì se, uzøíš ještì vìtší ohavnosti nad tyto. 16 Tedy uvedl mne do sínì domu Hospodinova vnitøní, a aj, u vrat chrámu Hospodinova, mezi síòcí a oltáøem bylo okolo pìtmecítma mužù, jejichž záda byla k chrámu Hospodinovu, tváøi pak jejich k východu, kteøíž klanìli se proti východu slunce. 17 I øekl mi: Vidìl-lis, synu èlovìèí? Zdali lehká vìc jest domu Judovu, aby èinili ohavnosti tyto, kteréž èiní zde? Nebo naplnivše zemi nátiskem, obrátili se, aby mne popouzeli, a aj, pøièinìjí ratolest vinnou k nosùm svým. 18 Protož i já také uèiním podlé prchlivosti; neslitujeꜜ se oko mé, aniž se smiluji. I budou volati v uši mé hlasem velikým, a nevyslyším jich.