28
I stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: Synu èlovìèí, rci vývodovi Tyrskému: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se vyvyšuje srdce tvé, a øíkáš: Bùh silný jsem, na stolici Boží sedím u prostøed moøe, ješto jsi èlovìk a ne Bùh silný, aèkoli sobì pøivlastòuješ srdce podobné srdci Božímu, Aj hle, moudøejší jsi nad Daniele, žádná vìc tajná není pøed tebou ukrytá; Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobì zboží, a nahrnuls zlata a støíbra do pokladù svých; Velikou moudrostí svou v kupectví svém rozmnožil jsi zboží svá, a tak pozdvihlo se srdce tvé zbožím tvým; Z té pøíèiny takto praví Panovník Hospodin: Proto že sobì pøivlastòuješ srdce podobné srdci Božímu, Protož aj, já pøivedu na tì cizozemce, nejukrutnìjší národy, kteøíž vytrhnouce meèe své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou. Do jámy spustí tì, a umøeš smrtí hroznou u prostøed moøe. Budeš-liž tu ještì øíkati pøed oblíèejem mordéøe svého: Bohem jsem, ponìvadž jsi èlovìk a ne Bùh silný, jsa v ruce toho, jenž tì mordovati bude? 10 Smrtí neobøezancù umøeš od ruky cizozemcù; nebo já mluvil jsem, praví Panovník Hospodin. 11 I stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 12 Synu èlovìèí, vydej se v naøíkání nad králem Tyrským, a rci jemu: Takto praví Panovník Hospodin: Ty, jenž zapeèeꜜuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnìjší, 13 V Eden, zahradì Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení pøikrývalo tì, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnù tvých a píšꜜal tvých v tobì, hned jakžs se narodil, pøipraveni jsou. 14 Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tì za ochránce pøedstavil, na hoøe svaté Boží jsi byl, u prostøed kamení ohnivého ustaviènì jsi chodil. 15 Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost pøi tobì. 16 Pro množství kupectví tvého u prostøed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi prohøešil. Proèež zahubím tì, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostøed kamenù ohnivých. 17 Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své pøíèinou jasnosti své. Porazím tì na zemi, pøed oblíèej králù povrhu tì, aby se dívali na tebe. 18 Pro množství nepravostí tvých, a pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatynì své. Protož vyvedu oheò z prostøed tebe, kterýž tì sžíøe, a obrátí tì v popel na zemi pøed oèima všech na tì hledících. 19 Všickni, kdož tì znali mezi národy, ztrnou nad tebou; k hrùze veliké budeš, a nebude tì na vìky. 20 I stalo se slovo Hospodinovo ke mnì, økoucí: 21 Synu èlovìèí, obraꜜ tváø svou proti Sidonu, a prorokuj proti nìmu, 22 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobì jsem, ó Sidone, a budu oslaven u prostøed tebe. I zvìdí, že já jsem Hospodin, když vykonám pøi nìm soudy, a posvìcen budu v nìm. 23 Pošli zajisté na nìj mor, a krev na ulice jeho, a padati budou zranìní u prostøed nìho od meèe na všecky strany, i zvìdí, že já jsem Hospodin. 24 A tak nebude více míti dùm Izraelský trnu urážejícího a bodláku bodoucího ze všech okolních pohrdajících jimi, a zvìdí, že já jsem Panovník Hospodin. 25 Takto praví Panovník Hospodin: Když shromáždím dùm Izraelský z národù, mezi nìž rozptýleni jsou, a posvìcen budu v nich pøed oèima pohanù, a bydliti budou v zemi své, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi: 26 Tehdy bydliti budou v ní bezpeènì, a nastavìjí domù, a štípí vinice. Bydliti, pravím, budou bezpeènì, když vykonám soudy, pøi všech zhoubcích jejich vùkol nich, i zvìdí, že já jsem Hospodin Bùh jejich.