1 Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a øekl jemu: Já jsem Bùh silný všemohoucí; chodiž ustaviènì pøede mnou a budiž dokonalým. 2 A uèiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tì náramnì velmi. 3 Padl pak Abram na tváø svou; i mluvil Bùh s ním, øka: 4 Jáꜜ jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národù mnohých. 5 Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národù uèinil jsem tì. 6 A uèiním, abys se rozplodil náramnì velmi, a rozšíøím tì v národy; i králové z tebe vyjdou. 7 Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobì, po rodech jejich, za smlouvu vìènou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobì. 8 Nadto dám tobì i semeni tvému po tobì zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládaøství vìènému; a budu jejich Bohem. 9 Øekl ještì Bùh Abrahamovi: Ty pak ostøíhati budeš smlouvy mé, ty i símì tvé po tobì, po rodech svých. 10 Tatoꜜ jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobì, kteréž ostøíhati budete: Aby obøezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského. 11 Obøežete pak tìlo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi. 12 Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obøezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za støíbro, z kterých by koli cizozemcù byl, jenž není z semene tvého. 13 Koneènì aꜜ jest obøezán narozený v domì tvém, i koupený za peníze tvé; a budeꜜ smlouva má na tìle vašem za smlouvu vìènou. 14 Neobøezaný pak pacholík, kterýž by neobøezal tìla neobøízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil. 15 Øekl také Bùh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš øíkati Sarai, ale Sára bude jméno její. 16 Nebo požehnám jí a dámꜜ z ní syna; požehnámꜜ jí, a bude v národy; králové národù z ní vyjdou. 17 Tedy padl Abraham na tváø svou, a zasmáv se, øekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí? 18 I øekl Abraham Bohu: Ó byꜜ jen Izmael živ byl pøed tebou! 19 Jemužto øekl Bùh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobì syna, a nazùveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu vìènou, i s semenem jeho po nìm. 20 Také o Izmaele uslyšel jsem tì; a aj, požehnám jemu, a uèiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramnì velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšíøím jej v národ veliký. 21 Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožꜜ porodí Sára po roce, pøi tomto èasu. 22 A když dokonal Bùh øeè svou s ním, vstoupil od Abrahama. 23 Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domì svém, i všecky koupené za støíbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obøezal tìlo neobøízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bùh mluvil. 24 A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obøezáno bylo tìlo neobøízky jeho. 25 Izmael pak syn jeho byl v tøinácti letech, když obøezáno bylo tìlo neobøízky jeho. 26 Jednoho a téhož dne obøezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho. 27 I všickni domácí jeho, doma zrození i za støíbro od cizozemce koupení, obøezáni jsou s ním.