26
Byl pak opìt hlad na zemi, mimo hlad první, kterýž byl za dnù Abrahamových. Tedy odebral se Izák k Abimelechovi králi Filistinskému do Gerar. Nebo ukázal se jemu Hospodin a øekl: Nesstupuj do Egypta; ale bydli v zemi, kterouž oznámím tobì. Budiž tedy pohostinu v zemi této, a budu s tebou, a požehnám tobì; nebo tobì a semeni tvému dám všecky zemì tyto, a utvrdím pøísahu, kterouž jsem pøisáhl Abrahamovi, otci tvému. Rozmnožím také símì tvé jako hvìzdy nebeské, a dám semeni tvému všecky zemì tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové zemì; Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostøíhal naøízení mých, pøikázaní mých, ustanovení mých a zákonù mých. Bydlil tedy Izák v Gerar. Ptali se pak muži místa toho o manželce jeho. Kterýžto odpovìdìl: Sestra má jest; nebo nesmìl øíci: Manželka má jest, mysle sobì: Aby mne nezabili muži místa toho pro Rebeku. Nebo byla krásná na pohledìní. I pøihodilo se, když již èas nìjaký tam bydlil, že vyhlédal Abimelech král Filistinský z okna a uzøel Izáka, an pohrává s Rebekou manželkou svou. Protož povolav Abimelech Izáka, øekl: Aj, v pravdì manželka tvá to jest. Jakž to, že jsi pravil: Sestra má jest? I odpovìdìl jemu Izák: Nebo jsem øekl sám u sebe: Abych snad neumøel pro ni. 10 I øekl Abimelech: Což jsi to uèinil nám? O málo, že by byl spal nìkdo z lidu s manželkou tvou, a ty byl bys uvedl na nás vinu. 11 I pøikázal Abimelech všemu lidu, øka: Kdo by se dotkl èlovìka toho, aneb manželky jeho, smrtí umøe. 12 Sel pak Izák v zemi té, a shledal v tom roce sto mìr; nebo požehnal mu Hospodin. 13 I rostl muž ten, a prospíval vždy více v zrostu, až i zrostl velmi. 14 Nebo mìl stáda ovcí i stáda volù, a èeledi mnoho; proèež závidìli mu Filistinští. 15 A všecky studnice, kteréž vykopali služebníci otce jeho za dnù Abrahama otce jeho, zaøítili Filistinští, zasypavše je prstí. 16 I øekl Abimelech Izákovi: Odejdi od nás; nebo mnohem mocnìjší jsi než my. 17 Tedy odšel odtud Izák, a rozbil stany v údolí Gerar, a bydlil tu. 18 A kopal zase Izák studnice vod, kteréž byli vykopali za dnù Abrahama otce jeho, a kteréž zaøítili Filistinští po smrti Abrahamovì; a nazval je tìmi jmény, kterýmiž je jmenoval otec jeho. 19 I kopali služebníci Izákovi v tom údolí, a nalezli tam studnici vody živé. 20 Vadili se pak pastýøi Gerarští s pastýøi Izákovými, pravíce: Naše jest voda. Proèež nazval jméno studnice té Esek, že se vadili s ním. 21 Vykopali také jinou studnici, a nesnáz byla i o tu; proèež dal jí jméno Sitnah. 22 I hnul se odtud, a kopal jinou studnici, o kterouž se nevadili; protož nazval jméno její Rehobot. Nebo øekl: Nyní uprostrannil nám Hospodin, a vzrostli jsme na zemi. 23 Vstoupil pak odtud do Bersabé. 24 A ukázal se mu Hospodin v tu noc, a øekl: Já jsem Bùh Abrahama otce tvého; neboj se, nebo s tebou já jsem, a požehnám tobì, a rozmnožím símì tvé pro Abrahama služebníka svého. 25 I vzdìlal tu oltáø, a vzýval jméno Hospodinovo, a rozbil tu stan svùj; a služebníci Izákovi vykopali tam studnici. 26 Abimelech pak pøijel k nìmu z Gerar, a Ochozat, pøítel jeho, a Fikol, kníže vojska jeho. 27 I øekl jim Izák: Z jaké pøíèiny pøišli jste ke mnì? Ponìvadž vy nenávidìli jste mne, a vybyli jste mne od sebe. 28 Kteøížto odpovìdìli: Patrnì jsme to shledali, že jest Hospodin s tebou, i øekli jsme: Uèiòme nyní pøísahu mezi sebou, mezi námi a mezi tebou; a uèiníme smlouvu s tebou: 29 Že neuèiníš nám nic zlého, jako i my nedotkli jsme se tebe, a jakž jsme my toliko dobøe èinili tobì, a propustili jsme tì v pokoji; ty nyní tedy povol tomu, požehnaný Hospodinùv. 30 Tedy uèinil jim hody, i jedli a pili. 31 A vstavše velmi ráno, pøisáhli jeden druhému. I propustil je Izák, a oni odešli od nìho v pokoji. 32 Toho dne pøišli služebníci Izákovi, a oznámili mu o studnici, kterouž kopali, økouce: Nalezli jsme vodu. 33 I nazval ji Seba. Protož jméno mìsta toho jest Bersabé až do dnešního dne. 34 Ezau pak jsa v letech ètyøidcíti, pojal ženu Judit, dceru Béry Hetejského, a Bazematu, dceru Elona Hetejského. 35 A kormoutily Izáka a Rebeku.