1 Když mluvíval Efraim, býval strach; vznešený byl v Izraeli, ale prohøešiv pøi Bálovi, tožꜜ umøel. 2 A i nyní ještì pøedce høeší. Nebo dìlají sobì a slévají z støíbra svého podlé rozumu svého strašidla, ješto všecko to není než dílo øemeslníkù, o èemž øíkají: Lidé, kteøíž obìtují, telata aꜜ líbají. 3 Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitøní, kteráž odchází, jako plevy vichøicí zachvácené z humna, a jako dým z komínu, 4 Ješto já jsem Hospodin Bùh tvùj od vyjití z zemì Egyptské, a Boha kromì mne nepoznal jsi, aniž jest jiný vysvoboditel kromì mne. 5 Jáꜜ jsem tì poznal na poušti v zemi velmi vyprahlé. 6 Dobré pastvy mìvše, nasyceni jsou, ale když se nasytili, pozdvihlo se srdce jejich, protož zapomenuli na mne. 7 Proèež budu jim jako lítý lev, jako pardus vedlé cesty èíhati budu. 8 Potkám se s nimi jako nedvìd osiøelý, a roztrhám všecko srdce jejich, a sežeru je tam jako lev, jako zvìø divoká roztrhující je. 9 Z tebeꜜ jest zhouba tvá, ó Izraeli, ješto ve mnì všecka pomoc tvá. 10 Kdež jest král tvùj? Kdež jest? Nechꜜ tì zachová ve všech mìstech tvých. Aneb soudcové tvoji, o nichž jsi øekl: Dej mi krále a knížata? 11 Dal jsem tobì krále v hnìvì svém, a odjal jsem v prchlivosti své. 12 Svázánaꜜ jest nepravost Efraimova, schován jest høích jeho. 13 Bolesti rodièky pøijdou na nìj; jest syn nemoudrý, sic jinak nezùstával by tak dlouho v životì matky. 14 Z ruky hrobu vyplatím je, od smrti vykoupím je; budu zhoubcím tvým, ó smrti, budu zkažením tvým, ó hrobe, želení skryto bude od oèí mých. 15 Nebo on mezi bratøími ovoce ponese, aè prv pøijde vítr východní, vítr Hospodinùv od pouštì vstupující, a vysuší studnice jeho, osuší i vrchovištì jeho; onenno rozchvátá poklad všech nejdražších klénotù. 16 Zpuštìna bude Samaøí, proto že se protivila Bohu svému; od meèe padnou, dítky jejich zrozrážíny budou, a tìhotné ženy jejich zroztínány.