14
Obratiž se, ó Izraeli, cele k Hospodinu Bohu svému, nebo jsi padl pøíèinou nepravosti své. Vezmìte s sebou slova, a obraꜜte se k Hospodinu, a rcete jemu: Sejmi všelikou nepravost, a dej to, což dobrého jest, a budemeꜜ se odplaceti volky rtù našich. Assurꜜ nemùže zachovati nás, na koních nepojedeme, aniž díme více dílu rukou našich: Bùh náš; nebo v tobì smilování nalézá sirotek. Uzdravím odvrácení jejich, budu je milovati dobrovolnì; nebo odvrácen bude hnìv mùj od nich. Budu jako rosa Izraelovi, zkvetne jako lilium, a hluboce vpustí koøeny své jako Libán. Rozloží se ratoléstky jeho, a bude jako oliva okrasa jeho, a vùnì jeho jako Libánská. Ti, kteøíž by sedìli pod stínem jeho, navrátí se, oživou jako obilé, a puèiti se budou jako kmen vinný, jehož památka bude jako vína Libánského. Efraime, což jest mi již do modl? Já vyslýchati, a patøiti budu na tì; já jsem jako jedle zelenající se, ze mneꜜ ovoce tvé jest. Kdo jest moudrý, porozumìj tìmto vìcem, a rozumný poznej je; nebo pøímé jsou cesty Hospodinovy, a spravedliví choditi budou po nich, pøestupníci pak na nich padnou.