1 Bìda zemi zastìòující se køídly, kteráž jest pøi øekách zemì Mouøenínské, 2 Posílající po moøi posly, v nástrojích z sítí po vodách, øka: Jdìte, poslové rychlí, k národu rozptýlenému a zloupenému, k lidu hroznému zdávna i posavad, k národu všelijak potlaèenému, jehož zemi øeky roztrhaly. 3 Všickni obyvatelé svìta, a pøebývající na zemi, když bude korouhev vyzdvižena na horách, uzøíte, a když troubiti se bude trubou, uslyšíte. 4 Nebo takto praví Hospodin ke mnì: Spokojímꜜ se, a podívám z pøíbytku svého, a budu jako teplo vysušující po dešti, a jako oblak dešꜜový v èas horké žnì. 5 Pøed vinobraním zajisté, když se vypuèí pupenec, a kvìt vydá hrozen trpký, ještì rostoucí, tedy podøeže révíèko noži, a rozvody odejme a zpodtíná. 6 I budou zanecháni všickni spolu ptactvu z hor, a šelmám zemským, a bude na nich pøes léto ptactvo, a všeliké šelmy zemské na nich pøes zimu zùstanou. 7 V ten èas pøinesen bude dar Hospodinu zástupù (od lidu rozptýleného a zloupeného, od lidu hrozného zdávna i posavad, národu všelijak potlaèeného, jehožto zemi øeky rozchvátaly), k místu jména Hospodina zástupù, hoøe Sion.