1 Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramnì obtížena až do ustání. 2 Klesly, padly spolu, aniž budou moci retovati bøemene, nýbrž i oni sami v zajetí odejdou. 3 Slyšte mne, dome Jákobùv, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pìstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození: 4 Až i do starosti já sám, nýbrž až do šedin já ponesu; já jsem vás uèinil, a já nositi budu, já, pravím, ponesu a vysvobodím. 5 K komu mne pøipodobníte a pøirovnáte, aneb podobna uèiníte, abychom sobì podobní byli? 6 Ti, kteøíž marnì vynakládají zlato z mìšce, a støíbro na vážkách váží, najímají ze mzdy zlatníka, aby udìlal z nìho boha, pøed nímž padají a sklánìjí se. 7 Nosí jej na rameni, pìstují se s ním, a stavìjí ho na místì jeho, i stojí, z místa svého se nehýbaje. Volá-li kdo k nìmu, neozývá se, aniž jej z úzkosti jeho vysvobozuje. 8 Pamatujtež na to, a zastyïte se; pøipusꜜte to, ó zpronevìøilí, k srdci. 9 Rozpomeòte se na první vìci od vìkù stalé, nebo já jsem Bùh silný, a není žádného více Boha, aniž jest mnì podobného. 10 Kterýž oznamuji pøi poèátku dokonání, a hned zdaleka to, což se ještì nestalo; øeknu-li co, rada má se koná, a vše, což mi se líbí, èiním. 11 Kterýž zavolám od východu ptáka, z zemì daleké toho, kterýž by vykonal uložení mé. Øekl jsem, a dovedu toho, umínil jsem, a vykonám to. 12 Slyšte mne, vy urputného srdce, kteøíž jste dalecí od spravedlnosti. 13 Jáꜜ zpùsobím, aby se pøiblížila spravedlnost má. Nebudeꜜ prodlévati, aniž spasení mé bude meškati; nebo složím v Sionu spasení, a v Izraeli slávu svou.