26
Na poèátku kralování Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto od Hospodina, økoucí: Takto praví Hospodin: Postav se v síòci domu Hospodinova, a mluv ke všechnìm mìstùm Judským, pøicházejícím klanìti se v domì Hospodinovì, všecka slova, kteráž tobì pøikazuji mluviti k nim, neujímejž slova, Zdali by aspoò uposlechli, a odvrátili se jeden každý od cesty své zlé, abych litoval zlého kteréž myslím uèiniti jim pro nešlechetnost pøedsevzetí jejich. Rciž tedy jim: Takto praví Hospodin: Neuposlechnete-li mne, abyste chodili v zákonì mém, kterýž jsem pøedložil vám, Poslouchajíce slov služebníkù mých prorokù, kteréž já posílám k vám, jakož jste, když jsem je, ráno pøivstávaje posílal, neposlouchali: Jistì žeꜜ naložím s domem tímto jako s Sílo, a mìsto toto vydám v proklínání všechnìm národùm zemì. Slyšeli pak knìží a proroci, i všecken lid Jeremiáše mluvícího slova ta v domu Hospodinovu. I stalo se, že hned, jakž pøestal Jeremiáš mluviti všeho, cožkoli pøikázal Hospodin mluviti ke všemu lidu, jali jej ti knìží a proroci i všecken lid ten, økouce: Smrtí umøeš. Proè jsi prorokoval ve jménu Hospodinovu, øka: Stane se jako Sílo domu tomuto, a mìsto toto tak spustne, že nebude v nìm žádného obyvatele? Shromažïoval se pak všecken lid k Jeremiášovi do domu Hospodinova. 10 Tedy uslyšavše knížata Judská ty vìci, pøišli z domu královského do domu Hospodinova, a posadili se u dveøí brány Hospodinovy nové. 11 I øekli knìží a proroci tìm knížatùm a všemu lidu, økouce: Hoden jest smrti muž tento; nebo prorokoval proti mìstu tomuto, jakž jste slyšeli v své uši. 12 Tedy promluvil Jeremiáš ke všechnìm knížatùm tìm i ke všemu lidu, øka: Hospodin poslal mne, abych prorokoval o domu tomto i o mìstì tomto všecky ty vìci, kteréž jste slyšeli. 13 Protož nyní polepšte cest svých a pøedsevzetí svých, a poslouchejte hlasu Hospodina Boha svého, i bude litovati Hospodin toho zlého, kteréž vyøkl proti vám. 14 Já pak aj, v rukou vašich jsem, uèiòte mi, což se vám za dobré a spravedlivé vidí. 15 Ale však jistotnì vìzte, usmrtíte-li mne, že krev nevinnou na sebe uvedete, i na mìsto toto, i na obyvatele jeho; nebo v pravdì poslal mne Hospodin k vám, abych mluvil v uši vaše všecka slova tato. 16 I øekli knížata i všecken lid knìžím a tìm prorokùm: Nemáꜜ nikoli muž tento odsuzován býti na smrt, ponìvadž ve jménu Hospodina Boha našeho mluvil nám. 17 Tedy povstali nìkteøí z starších té zemì, a promluvili ke všemu shromáždìní lidu, økouce: 18 Micheáš Moraštický prorokoval za èasu Ezechiáše krále Judského, a pravil všemu lidu Judskému, øka: Takto praví Hospodin zástupù: Sion jako pole orán bude, a Jeruzalém jako hromady, hora pak domu tohoto jako lesové vysocí. 19 Zdaliž hned proto usmrtil jej Ezechiáš král Judský a všecken Juda? Zdaliž neulekl se Hospodina, a nemodlil se Hospodinu? I litoval Hospodin toho zlého, kteréž vyøkl proti nim. Protož my èiníme velmi zlou vìc proti dušem svým. 20 A byl také muž prorokující ve jménu Hospodinovu, Uriáš syn Semaiášùv z Kariatjeharim, kterýž prorokoval o mìstì tomto i o zemi této v táž všecka slova jako Jeremiáš. 21 A když uslyšel král Joakim a všickni udatní jeho, i všecka knížata slova jeho, hned usiloval král usmrtiti jej. O èemž uslyšev Uriáš, bál se, a utíkaje, pøišel do Egypta. 22 Ale poslal král Joakim nìkteré do Egypta, Elnatana syna Achborova i jiné s ním do Egypta. 23 Kteøíž vyvedše Uriáše z Egypta, pøivedli jej k králi Joakimovi. I zabil jej meèem, a vhodil tìlo jeho do hrobù lidu obecného. 24 A však ruka Achikamova syna Safanova byla pøi Jeremiášovi, aby ho nevydával v ruku lidu k usmrcení jeho.