37
Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášùv místo Koniáše syna Joakimova, kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské. Ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid té zemì slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka. Aè byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova, knìze, k Jeremiášovi proroku, aby øekli: Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu. Nebo Jeremiáš ještì bydlil svobodnì u prostøed lidu, aniž ho ještì byli dali do žaláøe. A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta; (nebo uslyšavše Kaldejští, kteøíž oblehli byli Jeruzalém, povìst o nich, odtrhli od Jeruzaléma). Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, økoucí: Toto praví Hospodin Bùh Izraelský: Takto rcete králi Judskému, kterýž vás poslal ke mnì, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kteréž potáhne vám na pomoc, navrátí se zase do zemì své Egyptské. Kaldejští pak navrátí se zase, a bojovati budou proti mìstu tomuto, a vezmouce je, vypálí je ohnìm. Takto praví Hospodin: Nesvoïte sami sebe, øíkajíce: Koneènì odtrhnou od nás Kaldejští, neboꜜ neodtrhnou. 10 Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi, tak že by pozùstali z nich toliko ranìní, tiꜜ z stanù svých povstanou, a toto mìsto ohnìm vypálí. 11 Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma pøed vojskem Faraonovým, 12 Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtìje do zemì Beniaminovy, aby tak vynikl z prostøedku lidu. 13 Když pak byl v bránì Beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem Jiriáš syn Selemiáše, syna Chananiášova, kterýž jal Jeremiáše proroka, øka: K Kaldejským ty ustupuješ. 14 Jemuž øekl Jeremiáš: Není pravda, neustupujiꜜ já k Kaldejským. Ale nechtìl ho slyšeti, nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše, a dovedl jej k knížatùm. 15 Tedy rozhnìvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vìzení, do domu Jonatana písaøe; nebo z nìho byli udìlali žaláø. 16 Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípkù jejích, a sedìl tam Jeremiáš mnoho dní. 17 Teprv poslav král Sedechiáš, vzal jej, a tázal se ho král v domì svém tajnì, øka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemuž øekl Jeremiáš: Stalo. Potom øekl: V ruku krále Babylonského vydán budeš. 18 Pøi tom øekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coꜜ jsem zavinil aneb služebníkùm tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláøe tohoto? 19 A kdež jsou proroci vaši, kteøíž prorokují vám, øíkajíce: Nepøitáhneꜜ král Babylonský na vás, ani na zemi tuto? 20 Nyní tedy slyš, žádám, pane mùj králi, nechꜜ, prosím, místo má pøed tebou pokorná prosba má; nedopouštìj mne zase voditi do domu Jonatana písaøe, abych tam neumøel. 21 I pøikázal král Sedechiáš, aby vsadili Jeremiáše do sínì stráže, a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekaøù, dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v mìstì. A tak sedìl Jeremiáš v síni stráže.