43
Stalo se pak, když pøestal Jeremiáš mluviti ke všemu lidu všech slov Hospodina Boha jejich, s nimiž poslal jej Hospodin Bùh jejich k nim, všech, pravím, slov tìch, Že øekl Azariáš syn Hosaiášùv, a Jochanan syn Kareachùv, i všickni muži ti pyšní, økouce Jeremiášovi: Lež ty mluvíš, neposlalꜜ tebe Hospodin Bùh náš, abys øekl: Nevcházejte do Egypta, abyste tam byli pohostinu. Ale Báruch syn Neriášùv ponouká tì proti nám, aby vydal nás v ruku Kaldejských k usmrcení nás, aneb zajetí nás do Babylona. I neuposlechl Jochanan syn Kareachùv, i všecka knížata vojsk, též i všecken lid hlasu Hospodinova, aby zùstal v zemi Judské. Ale Jochanan syn Kareachùv, a všecka knížata vojsk vzali všecken ostatek Judských, kteøíž se byli navrátili ze všech národù, kamž byli rozehnáni, k obývání v zemi Judské, Muže i ženy, též dítky a dcery královské, i všelikou duši, kterýchž Nebuzardan, hejtman nad žoldnéøi, s Godoliášem synem Achikamovým, syna Safanova, zanechal, i s Jeremiášem prorokem a Báruchem synem Neriášovým, A šli do zemì Egyptské, (nebo neuposlechli hlasu Hospodinova), a pøišli až do Tachpanches. Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi v Tachpanches, økoucí: Nabeø do ruky své kamení velikého, a schovej je v hlinì v cihelni, kteráž jest u brány domu Faraonova v Tachpanches, pøed oèima mužù Judských. 10 A rci jim: Takto praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Aj, já pošli, a vezmu Nabuchodonozora krále Babylonského, služebníka svého, a postavím stolici jeho na tomto kamení, kteréž jsem schoval, i rozbije majestát svùj na nìm. 11 Nebo pøitáhne a popléní zemi Egyptskou: Kteøíž k smrti, k smrti, a kteøíž k zajetí, do zajetí, a kteøíž pod meè, 12 A zanítím oheò v domích bohù Egyptských, aby je popálil, a zajal je. A pøiodìje se zemí Egyptskou, tak jako se odívá pastýø rouchem svým, a vyjde odtud s pokojem, 13 Když poláme sochy Betsemes, kteréž jest v zemi Egyptské, a domy bohù Egyptských popálí ohnìm.