46
Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proroku proti národùm tìmto: O Egyptských. Proti vojsku Faraona Néchy krále Egyptského, (jenž bylo pøi øece Eufrates u Charkemis, kteréž zbil Nabuchodonozor král Babylonský), léta ètvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského: Pøipravtež štít a pavézu, a jdìte k boji. Zapøáhejte konì, a vsedejte jezdci, postavte se s lebkami, vytírejte kopí, zobláèejte se v pancíøe. Proè vidím tyto zdìšené, zpìt obrácené, a nejsilnìjší jejich potøené, anobrž prudce utíkající, tak že se ani neohlédnou? Strach jest vùkol, dí Hospodin, Aby neutekl èerstvý, a neušel silný, aby na pùlnoci o bøeh øeky Eufrates zavadili a padli. Kdo se to valí jako potok, jako øeky, jejichž vody sebou zmítají? Egypt jako potok se valí a jako øeky, když se vody hýbají, tak pravì: Potáhnu, pøikryji zemi, zkazím mìsto i pøebývající v nìm. Køepètež, ó koni, a bìžte s hømotem, ó vozové; nechꜜ vytáhnou i silní, Mouøenínové a Putští, kteøíž užívají pavézy, i Ludimští, kteøíž užívají a natahují luèištì. 10 A však ten den Panovníka Hospodina zástupù bude den pomsty, aby uvedl pomstu na nepøátely své, kteréžto zžíøe meè a nasytí se, anobrž opojí se krví jejich; nebo obìt Panovníka Hospodina zástupù bude v zemi pùlnoèní u øeky Eufrates. 11 Vyprav se do Galád, a nabeø masti, panno dcero Egyptská, nadarmo však užíváš mnohého lékaøství, nebo ty zhojena býti nemùžeš. 12 Slyšíꜜ národové o zlehèení tvém, a naøíkání tvého plná jest zemì, proto že silný na silném se ustrkuje, tak že spolu zaroveò padají. 13 Slovo, kteréž mluvil Hospodin k Jeremiášovi proroku o pøitažení Nabuchodonozora krále Babylonského, aby zkazil zemi Egyptskou. 14 Oznamte v Egyptì, a ohlaste v Magdol, rozhlaste také v Nof, i v Tachpanches rcete: Postùj a pøiprav se, ale však zžíøe meè všecko, což vùkol tebe jest. 15 Proè poražen jest každý z nejsilnìjších tvých? Nemùže ostáti, proto že Hospodin pudí jej. 16 Mnohoꜜ bude tìch, kteøíž klesnou a padnou jeden na druhého, a øeknou: Vstaò, a navraꜜme se k lidu svému, a do zemì, v níž jsme se zrodili, pøed meèem toho zhoubce. 17 Budou køièeti tam: Faraona krále Egyptského není než sám chøest, jižꜜ pominul volný jeho èas. 18 Živꜜ jsem já, (dí král ten, jehož jméno Hospodin zástupù), že jakž jest Tábor mezi horami, a jako Karmel pøi moøi, tak toto pøijde. 19 Pøipraviž sobì to, co bys s sebou vystìhovati mìla, ó ty, kteráž jsi usadila se, dcero Egyptská; neboꜜ Nof v poušꜜ obrácen a vypálen bude, tak že nebude tam žádného obyvatele. 20 Velmi pìkná jalovice jest Egypt, ale zabití její od pùlnoci jistotnì pøijde. 21 Ano i nájemníci jeho u prostøed nìho jsou jako telata vytylá, ale takéꜜ i ti obrátíce se, utekou. Neostojí, když den bídy jejich pøijde na nì, v èas navštívení jejich. 22 Hlas jeho jako hadí siptìti bude, když s vojskem pøitáhnou, a s sekerami pøijdou na nìj jako ti, kteøíž sekají døíví. 23 Posekají les jeho, dí Hospodin, aèkoli mu konce není; více jest jich než kobylek, aniž mají poètu. 24 Zahanbenaꜜ bude dcera Egyptská, vydána bude v ruku lidu pùlnoèního. 25 Praví Hospodin zástupù, Bùh Izraelský: Aj, já navštívím lidné mìsto No, též Faraona i Egypt s bohy jeho a králíky jeho, Faraona, pravím, a ty, kteøíž v nìm doufají. 26 A vydám je v ruku tìch, kteøíž hledají bezživotí jejich, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku služebníkù jeho; potom však bydleno bude v nìm, jako za dnù starodávních, dí Hospodin. 27 Ale ty neboj se, služebníèe mùj Jákobe, aniž se strachuj, ó Izraeli; nebo aj, já vysvobodím tì zdaleka, i símì tvé z zemì zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpoèíval a pokoj mìl, a aby nebylo žádného, kdo by pøedìsil. 28 Ty, pravím, neboj se, služebníèe mùj Jákobe, dí Hospodin; neboꜜ jsem s tebou. Uèiním zajisté konec všechnìm národùm, mezi kteréž tì zaženu, tobì pak neuèiním konce, ale budu tì trestati v soudu, aèkoli tì naprosto bez trestání nenechám.