14
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, øka: Tento bude øád pøi malomocném v den oèišꜜování jeho: K knìzi pøiveden bude. I vyjde knìz ven z stanù a pohledí na nìj, a uzøí-li, že uzdravena jest rána malomocenství malomocného: Rozkáže knìz tomu, kterýž se oèišꜜuje, vzíti dva vrabce živé a èisté, a døevo cedrové, a èervec dvakrát barvený, a yzop. I rozkáže knìz zabiti vrabce jednoho, a vycediti krev z nìho do nádoby hlinìné nad vodou živou. A vezme vrabce živého a døevo cedrové, též èervec dvakrát barvený, a yzop, a omoèí to všecko i s vrabcem živým ve krvi vrabce zabitého nad vodou živou. Tedy pokropí toho, kterýž se oèišꜜuje od malomocenství, sedmkrát, a za èistého jej vyhlásí, i pustí vrabce živého na pole. Ten pak, kterýž se oèišꜜuje, zpéøe roucho své a oholí všecky vlasy své, umyje se vodou, a èistý bude. Potom vejde do táboru, a bydliti bude vnì, nevcházeje do stanu svého za sedm dní. Dne pak sedmého sholí všecky vlasy své, hlavu i bradu svou, i oboèí své, a tak všecky vlasy své sholí; zpéøe také roucha svá a tìlo své umyje vodou, a tak oèistí se. 10 Dne pak osmého vezme dva beránky bez poškvrny, a ovci jednu roèní bez poškvrny, a tøi desetiny efi mouky bìlné k obìti suché, olejem zadìlané, a oleje jednu mírku. 11 Knìz pak, kterýž oèišꜜuje, postaví toho èlovìka oèišꜜujícího se s tìmi vìcmi pøed Hospodinem u dveøí stánku úmluvy. 12 I vezme knìz beránka jednoho, kteréhožto obìtovati bude v obìt za høích, a mírku oleje, a obraceti bude tím sem i tam v obìt obracení pøed Hospodinem. 13 A zabije beránka toho na místì, kdež se zabijí obìt za høích a obìt zápalná, totiž na místì svatém; nebo jakož obìt za høích, tak obìt za vinu knìzi pøináleží, svatá svatých jest. 14 I vezme knìz krve z obìti za høích, a pomaže jí kraje ucha pravého èlovìka toho, kterýž se oèišꜜuje, a palce ruky jeho pravé, a palce nohy jeho pravé. 15 Vezme také knìz z té mírky oleje, a naleje na ruku svou levou. 16 A omoèe prst svùj pravý v tom oleji, kterýž má na ruce své levé, pokropí z nìho prstem svým sedmkrát pøed Hospodinem. 17 Z ostatku pak oleje toho, kterýž má na ruce své, pomaže knìz kraje ucha pravého èlovìka toho, kterýž se oèišꜜuje, a palce pravé ruky jeho, a palce pravé nohy jeho, na krev obìti za vinu. 18 Což pak zùstane oleje, kterýž jest v ruce knìze, pomaže tím hlavy toho, kterýž se oèišꜜuje; a tak oèistí jej knìz pøed Hospodinem. 19 Uèiní také knìz obìt za høích, a oèistí oèišꜜujícího se od neèistoty jeho. A potom zabije obìt zápalnou. 20 I bude obìtovati knìz tu obìt zápalnou, i obìt suchou na oltáøi; a tak oèistí jej, i bude èistý. 21 Jestliže pak bude chudý, tak že by s to býti nemohl, tedy vezme jednoho beránka v obìt za provinìní, k obracení jí sem i tam pro oèištìní své, a desátý díl mouky bìlné olejem zadìlané k obìti suché, a mírku oleje, 22 Též dvì hrdlièky aneb dvé holoubátek, kteréž by mohl míti, a bude jedno v obìt za høích, a druhé v obìt zápalnou. 23 I pøinese je v osmý den oèišꜜování svého knìzi, ke dveøùm stánku úmluvy pøed Hospodina. 24 Tedy knìz vezma beránka obìti za vinu a mírku oleje, obraceti je bude sem i tam v obìt obracení pøed Hospodinem. 25 I zabije beránka obìti za provinìní, a vezma krve z obìti za provinìní, pomaže jí kraje ucha pravého èlovìka toho, kterýž se oèišꜜuje, a palce ruky jeho pravé, a palce nohy jeho pravé. 26 Oleje také naleje knìz na ruku svou levou. 27 A omoèe prst svùj pravý v oleji, kterýž bude na ruce jeho levé, pokropí jím sedmkrát pøed Hospodinem. 28 Pomaže také knìz olejem, kterýž má na ruce své, kraje ucha pravého toho, kdož se èistí, a palce pravé ruky jeho, a palce pravé nohy jeho, na místì krve z obìti za vinu. 29 Což pak zùstává oleje, kterýž jest v ruce knìze, pomaže jím hlavy toho, kterýž se oèišꜜuje; a tak oèistí jej pøed Hospodinem. 30 Tolikéž uèiní i s hrdlièkou jednou aneb s holoubátkem z tìch, kteréž zjednati mohl. 31 Z tìch, kterýchž dostati mohl, obìtovati bude jedno za høích a druhé v obìt zápalnou s obìtí suchou; a tak oèistí knìz oèišꜜujícího se pøed Hospodinem. 32 Ten jest zákon toho, na komž by se ukázala rána malomocenství, a kterýž by nemohl býti s ty vìci k oèištìní svému pøináležité. 33 I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, øka: 34 Když vejdete do zemì Kananejské, kterouž já vám za dìdictví dávám, a dopustil bych ránu malomocenství na nìkterý dùm zemì, kterouž vládnouti budete, 35 Tedy pøijde hospodáø domu a oznámí knìzi øka: Zdá mi se, jako by byla rána malomocenství na domì. 36 I rozkáže knìz vyprázdniti dùm, døíve než by všel do nìho hledìti na tu ránu, aby nebylo poškvrnìno nìco z tìch vìcí, kteréž v domì jsou. Potom pak vejde, aby pohledìl na ten dùm. 37 Tedy vida ránu tu, uzøí-li, že rána jest na stìnách domu, totiž dùlkové názelení aneb náèervení, a na pohledìní jsou nižší než stìna jinde: 38 Vyjde knìz z domu toho ke dveøím jeho, a dá zavøíti dùm ten za sedm dní. 39 A v den sedmý navrátí se knìz, a uzøí-li, ano se rozmohla rána na stìnách domu toho: 40 Rozkáže vyníti kamení, na nìmž by rána taková byla, a vyvrci je ven za mìsto na místo neèisté. 41 Dùm pak rozkáže vystrouhati vnitø všudy vùkol; a vysypou prach ten, kterýž sstrouhali, vnì za mìstem na místo neèisté. 42 A vezmouce jiné kamení, vyplní jím místo onoho kamení; tolikéž hliny jiné vezmouce, vymaží dùm. 43 Pakliꜜ by se navrátila rána, a vzrostla by v tom domì po vyvržení kamení a vystrouhání domu, i po vymazání jeho, 44 Tedy vejda knìz, uzøí-li, an se rozmohla rána v domì, malomocenství rozjídající se jest v tom domì, neèistý jest. 45 I rozboøí ten dùm a kamení jeho, i døíví jeho, a všecko mazání domu toho, a vynosí ven za mìsto na místo neèisté. 46 Jestliže by pak kdo všel do domu toho v ten èas, když zavøín byl, neèistý bude až do veèera. 47 A jestliže by kdo spal v tom domì, zpéøe roucha svá; tolikéž jestliže by kdo jedl v tom domì, zpéøe roucha svá. 48 Jestliže by pak knìz vejda tam, uzøel, že se nerozmohla rána v domì po obnovení jeho, tedy za èistý vyhlásí dùm ten; nebo uzdravena jest rána jeho. 49 A vezma k oèištìní domu toho dva vrabce a døevo cedrové, a èervec dvakrát barvený a yzop, 50 I zabije vrabce jednoho, a vycedí krev do nádoby hlinìné nad vodou živou. 51 A vezme døevo cedrové a yzop, a èervec dvakrát barvený, a vrabce živého, omoèí to všecko ve krvi vrabce zabitého a u vodì živé, a pokropí domu toho sedmkrát. 52 A tak když oèistí dùm ten krví vrabce a vodou živou a ptákem živým, døevem cedrovým, yzopem a èervcem dvakrát barveným: 53 Vypustí ven vrabce živého z mìsta na pole, a oèistí dùm ten, i budeꜜ èistý. 54 Ten jest zákon o všeliké ránì malomocenství a poškvrny èerné, 55 A malomocenství roucha i domu, 56 I otekliny, prašiviny a poškvrny pobìlavé, 57 K ukázání, kdy jest kdo èistý, aneb kdy jest kdo neèistý. Tenꜜ jest zákon malomocenství.