26
Nedìlejte sobì modl, ani obrazu rytého, aneb sloupu nevyzdvihnete sobì, ani kamene malovaného v zemi vaší nestavìjte, abyste se jemu klanìli; nebo já jsem Hospodin Bùh váš. Sobot mých ostøíhejte, a svatynì mé se bojte: Já jsem Hospodin. Jestliže v ustanoveních mých choditi budete, a pøikázaní mých ostøíhajíce, budete je èiniti: Tedy dám vám deštì vaše èasy svými, a zemì vydá úrody své, a stromoví polní vydá ovoce své, Tak že mlácení postihne vinobraní, a vinobraní postihne setí. I budete jísti chléb svùj do sytosti, a pøebývati budete bezpeènì v zemi své. Nebo dám pokoj v zemi, i budete spáti, a nebude, kdo by vás pøedìsil; vypléním i zvìø zlou z zemì, a meè nebude procházeti zemì vaší. Nýbrž honiti budete nepøátely své, a padnou pøed vámi od meèe. Pìt vašich honiti jich bude sto, a sto vašich honiti bude deset tisícù, i padnou nepøátelé vaši pøed vámi od meèe. Nebo obrátím tváø svou k vám, a dám vám zrùst, a rozmnožím vás, a utvrdím smlouvu svou s vámi. 10 A jísti budete úrody nìkolikaleté, a když nové pøijdou, staré vyprázdníte. 11 Vzdìlám pøíbytek svùj u prostøed vás, a duše má nebude vás nenávidìti. 12 A procházeti se budu mezi vámi, a budu Bohem vaším, a vy budete lidem mým. 13 Já jsem Hospodin Bùh váš, kterýž jsem vyvedl vás z zemì Egyptských, abyste jim nesloužili, a polámal jsem závory jha vašeho, abyste chodili prosti. 14 Pakli nebudete mne poslouchati, a nebudete èiniti všech pøikázaní tìchto, 15 A jestli ustanovení má zavržete, a soudy mé zoškliví-li sobì duše vaše, tak abyste neèinili všech pøikázaní mých, a zrušili byste smlouvu mou: 16 Já také toto uèiním vám: Uvedu na vás strach, souchotiny a zimnici pálèivou, což zkazí oèi vaše, a bolestí naplní duši. Semeno své nadarmo síti budete, nebo nepøátelé vaši snìdí je. 17 Postavím zùøivou tváø svou proti vám, tak že poraženi budete od nepøátel svých, a panovati budou nad vámi ti, kteøíž vás nenávidí. Utíkati budete, ano vás žádný nehoní. 18 Jestliže ani tak poslouchati mne nebudete, tedy ještì sedmkrát více trestati vás budu pro høíchy vaše. 19 A potru vyvýšenost síly vaší, a uèiním nebe nad vámi jako železo, a zemi vaši jako mìï. 20 Nadarmo bude vynaložena síla vaše, nebo zemì vaše nevydá vám úrody své, a stromoví zemì nevydá ovoce svého. 21 Jestliže pak se mnou maní zacházeti budete, a nebudete mne chtíti poslouchati, tedy pøidám na vás sedmkrát více ran vedlé høíchù vašich. 22 A pustím na vás zvìø polní, kteráž uvede na vás sirobu, a vyhubí hovada vaše a umenší vás; i zpustnou cesty vaše. 23 Pakli ani potom nenapravíte se, ale vždy se mnou maní zacházeti budete, 24 I já s vámi maní zacházeti budu, a bíti vás budu sedmkrát více pro høíchy vaše. 25 A uvedu na vás meè, kterýž vrchovatì pomstí zrušení smlouvy. I shrnete se do mìst svých; tam pošli mor mezi vás, a dáni budete v ruce nepøátelùm. 26 A když polámi vám hùl chleba, tedy deset žen péci bude chléb váš v peci jedné, a zase chléb váš odvažovati vám budou. Budete pak jísti, a nenasytíte se. 27 Pakli i s tím nebudete mne poslouchati, ale pøedce maní se mnou zacházeti budete: 28 I já také v hnìvì maní s vámi zacházeti budu, a trestati vás budu i já sedmkrát více pro høíchy vaše. 29 A budete jísti tìla synù svých, a tìla dcer svých. 30 A zkazím výsosti vaše, a vypléním sluneèné obrazy vaše, a skladu tìla vaše na špalky ukydaných bohù vašich, a duše má bude vás nenávidìti. 31 Mìsta vaše dám v zpuštìní, a uèiním, aby zpustly svatynì vaše, aniž více zachutnám obìti vùnì pøíjemné vaší. 32 Já zpustím zemi, tak že ztrnou nad ní nepøátelé vaši, kteøíž bydliti budou v ní. 33 Vás pak rozptýlím mezi národy, a uèiním, aby s dobytým meèem vás honili. I bude zemì vaše vyhubena, a mìsta vaše zpustnou. 34 A tehdy zemì užive sobot svých po všecky dny, v nichž pustá bude, vy pak budete v zemi nepøátel svých. Tehdáž, pravím, odpoèine zemì, a užive sobot svých. 35 Po všecky dny, v nichž pustá bude, odpoèívati bude; nebo neodpoèívala v soboty vaše, když jste vy bydlili v ní. 36 Kteøíž pak ještì pozùstanou z vás, uvedu strach na srdce jejich v krajinách nepøátel jejich, tak že zažene je chøest listu vìtrem chøestícího. I budou utíkati, rovnì jako pøed meèem, a padnou, an jich žádný honiti nebude. 37 A budou padati jeden pøes druhého jakožto od meèe, aè jich žádný honiti nebude; aniž kdo z vás bude moci ostáti pøed nepøátely svými. 38 I zahynete mezi národy, a zžíøe vás zemì nepøátel vašich. 39 Kteøíž pak pozùstanou z vás, svadnouti budou pro nepravost svou v zemi nepøátel vašich, ano i pro nepravosti otcù vašich s nimi usvadnou. 40 Ale jestliže budou vyznávati nepravost svou, a nepravost otcù svých vedlé pøestoupení svého, kterýmž pøestoupili proti mnì, a maní se mnou zacházeli, 41 I já také že jsem maní s nimi zacházel, a uvedl je do zemì nepøátel jejich; jestliže, pravím, tehdáž poníží se srdce jejich neobøezané, a schválí pokutu nepravosti své: 42 Tedy rozpomenu se na smlouvu svou s Jákobem, a na smlouvu svou s Izákem, i na smlouvu svou s Abrahamem rozpomenu se; také i na tu zemi pamìtliv budu. 43 Mezi tím zemì jsuc jich zbavena, užive sobot svých, kdyžto zpuštìna bude pro nì. Tehdáž oni schválí pokutu nepravosti své proto, že všelijak soudy mými pohrdali, a ustanovení má zošklivila sobì duše jejich. 44 A však i tak, když by v zemi nepøátel svých byli, nezavrhl bych jich, a nezošklivil jich sobì, abych je mìl do konce zkaziti, a zrušiti smlouvu svou s nimi; nebo já jsem Hospodin Bùh jejich. 45 Ale rozpomenu se na nì pro smlouvu uèinìnou s pøedky jejich, kteréž jsem vyvedl z zemì Egyptské pøed oèima pohanù, abych jim byl za Boha: Já Hospodin. 46 Ta jsou ustanovení a soudové, i zákonové, kteréž vydal Hospodin na hoøe Sinai skrze Mojžíše, aby byli mezi ním a mezi syny Izraelskými.