2
A tak nyní k vám pøikázání to, ó knìží. Neuposlechnete-li a nesložíte-li v srdci, abyste dali slávu jménu mému, praví Hospodin zástupù, zajisté že pošli na vás zloøeèenství, a zloøeèiti budu požehnáním vašim. Anobrž již jsem zloøeèil každému z nich, nebo jste nikoli nesložili toho v srdci. Aj, já pokazím vám to, což nasejete, a vkydnu lejno na tváøe vaše, lejno obìtí vašich, tak že vás zachvátí k sobì. Nebo víte, že jsem poslal k vám pøikázaní to, aby byla stálá smlouva s Léví, praví Hospodin zástupù. Smlouva má byla s ním života a pokoje, a dal jsem jemu to pro bázeò; nebo se bál mne, a pro jméno mé potøín byl. Zákon pravdy byl v ústech jeho, a nepravost nebyla nalezena ve rtech jeho, v pokoji a upøímosti chodil se mnou, a mnohé odvrátil od nepravosti. Nebo rtové knìze mají ostøíhati umìní, a na zákon doptávati se z úst jeho; posel zajisté Hospodina zástupù jest. Vy pak sešli jste s cesty, byli jste pøíèinou mnohým, aby èinili proti zákonu; zrušili jste smlouvu Levítskou, praví Hospodin zástupù. Proèež i já také vydal jsem vás v potupu a v nevážnost všemu lidu, jakož vy v nièemž neostøíháte cest mých, a pøijímáte osoby v zákonì. 10 Zdaliž není jeden otec všech nás? Zdaliž Bùh jeden nestvoøil nás? Proè nevìrnì èiniti máme jeden druhému a zlehèovati smlouvu otcù našich? 11 Nevìrnì èiní Juda, a ohavnost se dìje v Izraeli a v Jeruzalémì; nebo poškvròuje Juda svatosti Hospodinovy, kterouž by milovati mìl, pojímaje za manželku dceru boha jiného. 12 Vypléní Hospodin muže, kterýž to èiní, z stánkù Jákobových, bdícího i odpovídajícího, i obìtujícího dar Hospodinu zástupù. 13 Již to podruhé èiníte, že pøikrýváte slzami oltáø Hospodinùv, pláèem a køikem, proèež nikoli nepatøí již více k daru, aniž pøijímá obìti vzácné z ruky vaší. 14 A však øíkáte? Pro kterou pøíèinu? Proto že Hospodin jest svìdkem mezi tebou a manželkou mladosti tvé, kteréž ty nevìrnì èiníš, ješto ona jest tovaryška tvá, a manželka smlouvy tvé. 15 Zdaliž neuèinil jedno, aèkoli ještì více ducha mìl? Proè pak jedno? Aby hledali semene Božího. Protož ostøíhejte ducha svého, a manželce mladosti své neèiòte nevìrnì. 16 Proto že v nenávisti má propouštìní, praví Hospodin Bùh Izraelský, proto že takový pøikrývá ukrutnost pláštìm jeho, praví Hospodin zástupù, protož ostøíhejte ducha svého, abyste neèinili nevìrnì. 17 Tìžcí jste Hospodinu slovy svými, a však øíkáte: V èem jsme tìžcí? Když øíkáte: Každý, kdož èiní zlé, líbí se Hospodinu, a v tìch on líbost má, aneb: Kde jest Bùh soudu?